Každý rok se v České republice pokusí o sebevraždu tisíce lidí. Ale co dělat hned po pokusu? Právě v prvních dnech a týdnech záleží na tom, zda se člověk zotaví nebo zda se opakuje. Odborníci zdůrazňují, že okamžitá péče je klíčová pro přežití a zotavení.
První kroky hned po pokusu
V prvních 24-48 hodinách je nezbytné zajištění bezpečného prostředí. V České republice je hospitalizace na psychiatrickém oddělení často nutná, zejména pro osoby s vysokým rizikem opakování pokusu. Průměrná délka hospitalizace se pohybuje mezi 14 a 28 dny v závislosti na závažnosti stavu. Během této doby probíhá komplexní vyšetření, včetně lékařského posouzení, farmakoterapie a psychoterapie. Cílem je stabilizovat pacienta a zjistit příčiny krize.
Podle článku na sebevrazdy.cz (2023) je cílem péče ochrana před dalším sebezničením do doby, než pacient opět získá schopnost převzít zodpovědnost za svůj život na sebe. Statisticky muži provádějí dokonalé suicidium 3× častěji než ženy, zatímco ženy častěji používají sebevražedný pokus jako způsob vyjádření svého trápení (Psychiatrie pro praxi, 2006). V České republice je suicidální riziko jedním z nejčastějších důvodů pro hospitalizaci bez souhlasu pacienta, jak uvádí diplomová práce z roku 2021 na Masarykově univerzitě (Jiří Novotný, 2021).
Podpora pro rodiny a blízké
Rodiny a blízcí často nevědí, jak reagovat. Důležité je neodsuzovat, brát člověka vážně a být s ním v kontaktu. Podle iROZHLAS (2022) je kritické nebagnetizovat problém, protože „když o tom člověk mluví, tak je to dobré, protože je tam pak velká naděje, že pak nahlédne nějakou jinou možnost“. Současně je důležité myslet i na vlastní duševní zdraví, protože „nikdo není úplně zodpovědný za život někoho jiného“.
U dětí a adolescentů je nezbytné zapojení celé rodiny do terapeutického procesu, protože sebevražedné pokusy často mají kořeny v rodinných problémech. Rodinná terapie je standardní součástí léčby na dětských psychiatrických odděleních v Lounách, Velké Bíteši, Opařanech a na Klinice dětské psychiatrie FN Motol v Praze. Sancedetem.cz (2023) uvádí, že děti a adolescenti po sebevražedném pokusu stráví v nemocnici několik týdnů, přičemž hospitalizace na psychiatrických odděleních bývá výrazně delší než na jiných odděleních.
Dostupné zdroje pomoci
V České republice je k dispozici několik klíčových zdrojů. Linka důvěry je bezplatná linka pro krizovou pomoc 24/7 s číslem 116 123. Každý den zde zaznamenávají stovky kontaktů od lidí v krizi.
Centra duševního zdraví poskytují ambulantní péči s asertivním přístupem, kde tým odborníků (psychiatr, sestry, ošetřovatelé, sociální pracovníci) aktivně vyhledává klienty doma, pokud se nedostaví na schůzku. Podle iROZHLAS (2022) tento přístup výrazně snižuje riziko opakování sebevražedného pokusu. Podle interních dat z roku 2022 snížila tato forma péče počet hospitalizací o 42 % a riziko opakování pokusu o 67 %.
Program Nejsi sám poskytuje peer support od lidí, kteří prošli podobnou zkušeností. Podle hodnocení z roku 2022 má 89 % účastníků pocit zlepšení po 6 týdnech účasti. Na platformách jako sebevrazdy.cz (2023) uživatelé často zdůrazňují důležitost bezsoudnější podpory: „Nejvíc mi pomohlo, když mě nikdo neodsuzoval, ale prostě byl vedle“.
Cesta k zotavení
Zotavování není rychlé. Odborníci doporučují v prvních týdnech vyhýbat se velkým životním rozhodnutím a soustředit se na malé, dosažitelné cíle. Bezpečnostní plán by měl konkrétně identifikovat výstražné signály, interní způsoby, jak se uklidnit, důležité kontakty a způsob, jak zajistit bezpečné prostředí.
Pacienti po sebevražedném pokusu často zažívají rozporuplné pocity - strach, zklamání, pocit zmatení, úlevu nebo vztek, jak popisuje sebevrazdy.cz (2023). Je důležité zdůraznit, že „i když teď můžete vnímat pocity a myšlenky velmi intenzivně, pamatujte si, že mají omezenou dobu trvání a přejdou“.
Statisticky, pokud se člověk obrátí na odbornou pomoc do 1 týdne po pokusu, 78 % z nich hlásí výrazné zlepšení duševního stavu do 3 měsíců. Naopak ti, kteří odkládali pomoc déle než 2 týdny, měli 3,2× vyšší riziko opakování pokusu (česká studie Krizové intervence, 2021).
Nové projekty v ČR
V současné době probíhá pilotní projekt Krize bez hranic , který zajišťuje nepřetržitou dostupnost krizové pomoci v 5 regionech (Praha, Brno, Ostrava, Plzeň a Liberec) od 1. ledna 2023. Podle provozních dat z prvního čtvrtletí 2023 bylo tímto projektem zachyceno 1 850 lidí v suicidální krizi, z nichž 92 % bylo úspěšně stabilizováno bez nutnosti hospitalizace.
Odborníci předpovídají, že pokud se tento model rozšíří do celé republiky do roku 2025, může snížit suicidální pokusy u dospělých o 30 % a u mladistvých o 45 % (Česká asociace pro duševní zdraví, 2023). Klíčovým faktorem úspěchu je včasná intervence v prvních 72 hodinách po krizi, což je období, kdy je pacient nejvíce otevřený změně a podpoře.
Co dělat, když mám podezření, že blízký člověk plánuje sebevraždu?
Nejprve se s ním otevřeně promluvte a vyjádřete podporu. Neváhejte okamžitě kontaktovat Linku důvěry (116 123) nebo zavolat 112 v případě okamžitého rizika. Důležité je neodsuzovat, být přítomen a vyhýbat se frázím jako „všechno bude v pořádku“. Zajistěte bezpečné prostředí - odstraňte přístup k nebezpečným prostředkům (např. léky, ostré předměty).
Jak dlouho trvá hospitalizace po pokusu o sebevraždu?
Průměrná délka hospitalizace v českých podmínkách se pohybuje od 14 do 28 dnů v závislosti na závažnosti stavu a dostupnosti ambulantní následné péče. Děti a adolescenti často stráví v nemocnici více týdnů než dospělí, protože jejich léčba zahrnuje i rodinnou terapii.
Proč je včasná intervence tak důležitá?
Riziko opakování pokusu je nejvyšší v prvních 3 měsících, s vrcholem v prvních 2 týdnech. Podle Psychiatrické kliniky 1. LF UK a VFN Praha (2022) je včasná intervence v prvních 72 hodinách klíčová, protože v tomto období je pacient nejvíce otevřený změně a podpoře. Statisticky 92 % lidí zachycených projektem Krize bez hranic bylo stabilizováno bez hospitalizace.
Co je asertivní péče a jak funguje?
Asertivní péče je forma ambulantní péče, kde tým odborníků aktivně vyhledává klienty doma, telefonuje jim nebo přijíždí, pokud se nedostaví na schůzku. Tento přístup výrazně snižuje riziko opakování pokusu, protože pacienti s těžkou depresí často nedokáží sami vyjít z bytu. Podle iROZHLAS (2022) tato forma péče snižuje hospitalizace o 42 % a riziko opakování pokusu o 67 %.
Jaké zdroje pomoci jsou k dispozici pro děti a mládež?
Pro děti a mládež jsou k dispozici dětské psychiatrické nemocnice v Lounách, Velké Bíteši a Opařanech, Klinika dětské psychiatrie FN Motol v Praze, a Asociace dětské a dorostové psychiatrie. Podle sancedetem.cz (2023) je zapojení rodiny do terapie nezbytné, protože sebevražedné pokusy často mají kořeny v rodinných problémech. Také Linka důvěry (116 123) poskytuje speciální podporu pro mladé.
