Podporované zaměstnávání pro autisty: Jak se dostat na trh práce v České republice
V České republice zůstává více než polovina dospělých lidí s autistickým spektrem (PAS) bez práce, i když mají stejné kvalifikace jako ostatní. Není to otázka schopností. Je to otázka prostředí. Většina firem neví, jak s autistou komunikovat, jak mu pomoci, nebo co vlastně potřebuje. A právě tohle je místo, kde začíná podporované zaměstnávání.
Nejde o chráněnou dílnu. Nejde o dobročinnost. Je to systém, který ti pomůže dostat se na běžné pracoviště - a tam zůstat. Asistent ti sedne vedle, naučí tě, jak číst neřečené signály, přizpůsobí ti pracovní místo, aby ti nezvonily světla nebo nebyl hukot strojů příliš silný, a pomůže ti přežít první šest měsíců. Potom už jsi sám. Ale už nejsi sám v tom, že jsi jiný.
Co je podporované zaměstnávání a kdo ho dostane?
Podporované zaměstnávání je časově omezená služba, kterou poskytují organizace jako NAUTIS nebo APLA Praha. Je určená pro dospělé osoby s autistickým spektrem, které ukončily vzdělávání a chtějí pracovat na běžném trhu práce. Nejde o zaměstnání v chráněném prostředí. Jde o skutečnou práci - v IT firmě, v knihovně, v administrativě, v laboratoři.
Prostřednictvím Úřadu práce ČR můžeš požádat o tuto službu, pokud máš potvrzenou diagnózu PAS. Po přijetí žádosti se ti přidělí asistent, který tě bude provázet po celou dobu - maximálně 24 měsíců. Ten není jen pomocník. Je to tvoje spojka mezi tebou a firmou. Zná tvé potřeby, ví, kdy ti něco příliš mluví, kdy tě něco přetíží, a ví, jak to říct tvému šéfovi.
Co konkrétně asistent dělá na pracovišti?
Asistent není náhrada za tvé schopnosti. Je to ten, kdo ti pomůže ty schopnosti využít. První věc, kterou dělá: přizpůsobí pracovní prostředí. Pokud světlo v kanceláři tě dráždí, přidá se ti stínidlo. Pokud hukot kopírky tě rozruší, přesune tě do tichšího kouta. Pokud máš problém s organizací úkolů, vytvoří pro tebe vizuální plán - obrázky, barvy, seznamy, které ti řeknou, co dělat a kdy.
Druhá věc: trénink sociálních dovedností. Pro mnoho autistů není problém dělat práci. Je to komunikace. Jak říct „ne“, když ti někdo dá příliš mnoho úkolů? Jak se zeptat, když nechápeš, co od tebe chtějí? Jak poznat, kdy ti někdo říká „děkuji“ a kdy „nepříjemně“? Asistent ti to ukáže. Naučí tě, jak číst mimiku, tón hlasu, jak se chovat na kávové přestávce, aniž bys musel přemýšlet o každém slově.
Třetí věc: záchrana při krizi. Když se ti něco zhroutí - když tě někdo zneužije, když tě přetíží, když se cítíš vyčerpaný - asistent je tam. Nejen aby ti pomohl, ale aby řekl zaměstnavateli: „Tady je problém. Ne že on je problém. Tady je prostředí, které funguje špatně.“
Co je jiného oproti chráněným dílnám?
Chráněné dílny ti dávají práci, ale neukazují ti, jak žít venku. Podporované zaměstnávání ti dává skutečnou práci - se skutečnými zaměstnavateli, skutečnými platy, skutečnými pracovními smlouvami. A to je rozdíl, který změní celý tvůj život.
Statistiky to potvrzují: zatímco pouze 12 % lidí s PAS, kteří prošli chráněnými dílnami, se dostane na běžný trh práce, u podporovaného zaměstnávání je to 68 %. To znamená, že tři z pěti lidí, kteří projdou tímto systémem, zůstanou v práci i po skončení podpory.
Proč? Protože podporované zaměstnávání není „zvláštní“ práce. Je to běžná práce - s podporou. A když se podpora zastaví, ty už víš, jak to funguje.
Kdo poskytuje podporu a jak se k ní dostat?
V Česku je podporované zaměstnávání zajišťováno především neziskovkami: NAUTIS, APLA Praha, Naděje pro autismus. Tyto organizace mají seznam kvalifikovaných asistentů - ale jich je málo. Pouze 15 % asistentů má specializované školení v oblasti autismu. A to je jeden z největších problémů.
Proces začíná u Úřadu práce ČR. Musíš mít diagnózu PAS, potvrzenou lékařem. Potom podáš žádost o podporované zaměstnávání. Průměrně na to čekáš 4,2 měsíce. To je dlouho. Ale největší překážkou není čekání - je to to, že mnoho zaměstnavatelů neví, co je autismus.
65 % lidí, kteří prošli podporovaným zaměstnáváním, říká, že jejich šéfové nechápali základní věci: že autista nemusí hledat pohledem, že nemusí odpovídat na otázky hned, že nemusí být „přívětivý“ - a to neznamená, že je nechce pracovat.
Nejúspěšnější přechody se dějí tam, kde poskytovatel služby už dříve spolupracoval s firmou. Když zaměstnavatel ví, co ho čeká, když už někdy měl autistu, když ví, že se nemusí bát, že se „něco pokazí“ - tam to funguje.
Co se stane po 24 měsících?
Podpora končí. Ale to neznamená, že práce končí. Naopak. Cílem je, aby jsi už nebyl závislý na asistentovi. Když ti asistent pomohl přizpůsobit pracoviště, naučil tě komunikovat, pomohl ti získat důvěru šéfa - ty už víš, jak to funguje.
Podle dat NAUTIS 82 % lidí, kteří ukončili podporované zaměstnávání, zůstalo ve stejné firmě. Někteří se dokonce stali mentorem pro nové kolegy s PAS. To je největší úspěch - když se z tebe stane příklad pro ostatní.
Největší problém? Když podpora přijde příliš pozdě. Když asistent není kvalifikovaný. Když zaměstnavatel nechce přizpůsobit prostředí. Pak se to může skončit vyčerpáním - a to je to, co se stalo u mnoha lidí, kteří měli „špatného“ asistenta.
Co funguje a co ne?
Podporované zaměstnávání funguje nejlépe v prostředích, kde je práce strukturovaná, kde je málo nečekaných změn, kde je důraz na detaily. To znamená: IT, testování, archivace, knihovny, laboratoře, účetnictví, data. V těchto oblastech lidé s PAS často překonávají neurotypické kolegy.
Nefunguje to dobře tam, kde je potřeba konstantní sociální interakce - například prodej, zákaznický servis, veřejná komunikace - pokud není zajištěna kvalitní podpora. V těchto případech je potřeba mít asistenta, který dokáže trénovat komunikaci, nejen ji popisovat.
Největší chyba? Předpokládat, že „všichni autisté jsou stejní“. To je největší omyl. Někteří mají problém s hlukem, jiní s barvami, třetí s nečekanými změnami. Někteří mají výbornou paměť, jiní ne. Někteří potřebují klid, jiní potřebují strukturu. Podpora musí být individuální. A zatím je to často ne.
Co se mění a co by se mělo změnit?
Je tu naděje. V roce 2021 bylo zahájeno 127 případů podporovaného zaměstnávání pro autisty. V roce 2022 to bylo 214 - tedy o 68,5 % více. To je růst. Ale stále jen 8,3 % lidí s PAS je plně zaměstnáno. V Evropě je to 14,7 %. My jsme zaostávající.
Organizace jako APLA Praha a NAUTIS už připravují změny: certifikaci asistentů, zvýšení finanční podpory na adaptaci pracoviště z 30 000 na 50 000 Kč, vytvoření centra znalostí pro zaměstnavatele. Cílem je, aby každá firma, která chce zaměstnat autistu, věděla, jak to udělat správně.
Největší riziko? Financování. 70 % peněz pochází z Evropského sociálního fondu, který končí v roce 2027. Pokud stát nezajistí dlouhodobé financování, systém zkolabuje. A s ním i naděje tisíců lidí.
Co můžeš udělat ty?
Jsou tři možnosti. Pokud jsi autista nebo máš blízkého s PAS: začni s Úřadem práce. Nečekáš na dokonalý systém. Vytvoříš si ho sám - jedním krokem.
Pokud jsi zaměstnavatel: nečekáš na „zvláštního“ člověka. Hledej schopného. A když ho najdeš - dej mu možnost. Nežádej ho, aby byl jako ostatní. Dej mu prostor, aby byl sám sebou. To je jediná věc, která funguje.
Pokud jsi občan: hledej informace. Přečti si příběhy lidí, kteří to zvládli. Podpoř organizace, které to dělají. A když někdo řekne: „Autista? To nebude schopný.“ - řekni mu: „Zkusil jsi ho někdy nechat pracovat?“
