Asistent v psychoterapii: Kdo je a jak pomáhá při léčbě závislostí a trauma

Asistent v psychoterapii, osoba s tréninkem, která podporuje klienta mimo terapeutické sezení, často v kontextu závislostí nebo trauma. Also known as terapeutický asistent, it plays a critical role in bridging the gap between clinical treatment and daily life. Není to terapeut, ale někdo, kdo ví, jak to je být uvnitř. V Česku se čím dál tím častěji zapojují asistenti – zejména v léčbě závislostí, kde je jejich přítomnost často rozhodující pro přežití. Není to nějaká formální role – je to lidská vazba, která přichází v momentě, kdy terapeut odejde, a klient zůstane sám se sebou a s touhou po alkoholu, drogách nebo sám se sebou.

Asistenti často přicházejí z vlastní zkušenosti. Mnozí z nich prošli stejnou cestou jako klienti, které podporují. Ví, jak se cítí, když se probudíš s pocitem, že to zase nezvládneš. Ví, jak se cítí, když ti někdo řekne „jen to zvládneš“ a ty víš, že to není pravda. Proto neříkají „zvládneš“. Říkají: „Já jsem to prošel. A můžu ti ukázat, jak to dělám.“ To je rozdíl. Výzkumy z USA i z Česka ukazují, že lidé, kteří mají přístup k asistentovi v prvních 90 dnech abstinence, mají o 60 % vyšší šanci na dlouhodobý úspěch. To není náhoda. Je to kvůli spojení – ne kvůli technice.

Asistenti neřeší trauma, neřeší poruchy osobnosti, neřeší vztahy. To dělá terapeut. Ale asistent pomáhá klientovi přežít ten den, kdy se mu chce všechno zhroutit. Pomáhá najít způsob, jak se dostat na schůzku AA. Pomáhá zavolat někomu, když se objeví craving. Pomáhá přežít noc, kdy neví, kdo je. V mnoha léčebnách v Česku už teď pracují asistenti jako součást týmu – ne jako doplněk, ale jako základ. A v programu AA je to zcela přirozené: každý nováček má svého sponzora. Ten sponzor je asistent. Jen ho tam neříkají takhle. Protože v AA nejde o tituly. Jde o to, kdo ti zavolá, když ti to padá.

Asistenti nejsou jen pro závislé. V podpoře rodin, při léčbě trauma, u dětí s poruchami příjmu potravy – tam také pracují. Nejsou tam, aby nahradili psychologa. Jsou tam, aby zamezili tomu, aby se klient ztratil mezi sezeními. A to je přesně ten moment, kdy se většina lidí vrací zpět. Ne kvůli chybějícímu léku. Ne kvůli špatné terapii. Ale kvůli tomu, že nikdo nebyl tam, kde byl potřeba.

V tomto sbírce článků najdeš příběhy, které ukazují, jak asistenti, sponzoři, podporující kolegové a ti, kdo prostě nechali všechno jiné a sedli si k tobě, změnili životy. Některé články se zabývají konkrétními metodami, jiné ukazují, jak se v Česku tyto role vyvíjejí. Některé jsou o tom, jak se stát asistentem. Jiné o tom, jak poznat, kdy je čas požádat o pomoc – a kdo ti může pomoci, když už nevíš, kam jít.

Tady nejsou teorie. Tady jsou lidé. A ti, kteří jim pomohli nechat všechno jiné a jen být tam.