Délka sezení rodinné terapie: Kolik času skutečně potřebujete?

Sezení rodinné terapie, terapeutický proces, který pracuje s celým rodinným systémem, nejen s jednotlivci trvá obvykle 50 až 90 minut. To není náhoda. Stačí i půl hodiny, ale jen pokud je sezení dobře zaměřené. Většina terapeutů v Česku volí 75 minut – dost času na to, aby se rodina uvolnila, začala mluvit o tom, co ji trápí, a neztratila se v emocích. rodinný systém, souhrn vztahů, rolí a vzorců, které ovlivňují chování každého člena rodiny se nezmění za pět minut. Potřebuje čas, aby se lidé naučili poslouchat, nejen reagovat.

Nejde o to, kolik minut strávíte na židli. Jde o to, kolik se stane během těch minut. Některé rodiny přijdou s tím, že „to je jen jedno sezení“, ale pak zjistí, že první 20 minut stráví tím, že se snaží přesvědčit terapeuta, že to není jejich problém. Až potom začnou mluvit o tom, co je skutečně na povrchu. Většina rodin potřebuje tři až pět sezení, aby se vůbec dostala k jádru. A to ještě neříkáme o tom, že některé věci – třeba překonání závislosti jednoho člena nebo rozpad vztahu – vyžadují dlouhodobější podporu. terapeutické sezení, strukturovaný prostor, kde se rodina učí novým způsobům komunikace a řešení konfliktů není jako návštěva u lékaře, kde ti dají pilulku a posílají domů. Je to jako oprava stroje – nejprve musíš pochopit, proč se vůbec zastavil.

Co se děje v těch 75 minutách? Začíná se tím, že každý dostane šanci mluvit – bez přerušování. Terapeut neříká, kdo má pravdu. Místo toho ukazuje, jak se jedna osoba chová, když druhá řekne něco urážlivého. Nebo jak se všechno změní, když prarodič přijde na návštěvu a všechno se zase vrátí do starých vzorců. terapie pro vztahy, metoda zaměřená na vzájemné interakce mezi lidmi v blízkém vztahu se nezaměřuje na to, kdo je zlý. Zaměřuje se na to, jak se vztahy drží pohromadě – nebo jak se rozpadají. A to se nevyřeší za jedno sezení. Ale ani za deset, pokud nikdo nechce změnit svůj přístup.

Největší chyba, kterou rodiny dělají, je předpokládat, že terapie je „řešení“ – jako když si koupíte nový kabel. Když se něco rozbije, myslíte si: „Už to bude.“ Ale rodina není stroj. Je to živý systém, kde každý člen ovlivňuje ostatní. A když se jeden změní, ostatní musí přizpůsobit. To trvá. A potřebuje místo. A čas. A bezpečnost. Proto se sezení nekrátí. A proto se někdy opakují. Ne proto, že se nic nezlepšilo. Ale proto, že se něco nového naučilo.

Když přijdete na první sezení, nevědějte, co vás čeká. Jen vězte, že se nebudete muset bát říct, co vás trápí. A že vás nikdo nebude soudit. A že i když se zdá, že nic nezměníte za půl hodiny – to je jen začátek. V těch článcích níže najdete reálné příběhy, jak rodiny zvládly konflikty, jak se zapojili prarodiče, jak se změnila komunikace, když se přestaly křičet. A jak se délka sezení ukázala být jen začátkem změny.