KBT děti: Jak kognitivně behaviorální terapie pomáhá dětem s úzkostí, fobiemi a chováním

When working with KBT děti, kognitivně behaviorální terapie upravená pro děti, která kombinuje hru, příběhy a jednoduché techniky, aby pomohla změnit myšlenky a chování. Also known as kognitivně behaviorální intervence pro děti, it is the most evidence-based approach for treating anxiety, phobias, and behavioral issues in children under 12. V Česku ji používá každý druhý dětský psycholog, a to ne proto, že je moderní, ale protože funguje — a to rychle.

KBT děti není o tom, že dítě musí sedět a mluvit o svých problémech. Je to o tom, jak se naučí přemýšlet jinak, když se bojí školy, nebo když se rozčílí kvůli malé věci. Třeba když se dítě bojí vystoupit před třídou — KBT mu pomůže rozložit ten strach na menší kroky: nejprve promluvit před zrcadlem, pak před rodiči, pak před jedním kamarádem. A každý krok je oslavou. To je KBT. A to je i to, co vidíte v článcích o sociální fobii, stavu, kdy dítě vyhýbá situacím, které ho straší, a ne proto, že je zavřené, ale protože se naučilo, že se bezpečnější je zůstat v klidu nebo o herní terapii, metodě, kde dítě přes hru vyslovuje to, co nemůže říct slovy. Obě tyto metody se často kombinují s KBT, protože děti nechápou teorie — ale rozumí hrám a příběhům.

KBT děti také pracuje s rodiči. Ne proto, že by byli vinaři, ale protože jsou největšími učiteli dítěte. Pokud rodič neví, jak reagovat na úzkostné chování, může ho nevědomky posilovat. KBT jim ukazuje, kdy říct „ano“, kdy „ne“ a kdy jen sedět a čekat. V článcích najdete i to, jak deprese u dospívajících, stav, který se často maskuje jako podrážděnost nebo únavu, a ne smutek nebo katastrofické scénáře, myšlenky typu „pokud to zvládnu špatně, všechno se zhroutí“ vznikají a jak je zpochybňovat. Všechno to je součástí širšího systému, kde KBT děti není izolovaná metoda — je to základ, na kterém stavíte další nástroje.

Co najdete tady? Praktické příběhy, kroky, které můžete dělat doma, vysvětlení, proč některé reakce dítěte nejsou „špatné“, ale jen „přežitkové“. Najdete zde i to, jak se KBT liší od pískoterapie nebo herní terapie — a kdy je která metoda lepší. Nejsou to teorie z knih. Jsou to věci, které dětskí terapeuti používají každý den v klinikách, školách a domácích prostředích. A všechno to je napsané tak, aby to pochopil i rodič, který má v ruce čaj a přemýšlí, jestli by měl dítě zavést k psychologovi. Když se dítě změní, nevím, jestli je to jen dočasná fáze. KBT děti vám pomůže zjistit, co je skutečné a co je jen strach — a co s tím dělat.