When someone is working on overcoming addiction, the partner v terapii, osoba, která žije s člověkem v léčbě závislosti a aktivně se zapojuje do procesu obnovy. Also known as souběžný klient, it is often the most overlooked resource in recovery. Většina lidí si myslí, že terapie je jen pro toho, kdo pije, užívá nebo se nekontrolovaně hraje. Ale skutečně se léčí celý systém – a ten začíná doma. Když jeden z partnerů začne pracovat na sobě, druhý buď stoupne na úroveň, nebo se odtrhne. Neexistuje neutrální pozice.
Partner v terapii není jen poskytovatel podpory – je aktivním členem léčebného týmu. Může pomoci rozpoznat rané příznaky relapsu, zadržet konflikty, které by jinak vedly k opakování, nebo se naučit mluvit jinak, když se cítí zahanben nebo vyčerpaný. V Česku se v 68 % léčeben doporučuje společná práce s partnery, ale jen 23 % z nich se skutečně zapojí. Proč? Protože mnoho lidí si myslí, že „to není jejich problém“. Ale když se někdo závislý vrátí k alkoholu, nejde jen o něj. Jde o celý vztah, který se přizpůsobil závislosti – a musí se přizpůsobit i abstinenci.
Nejčastější chyba? Předpokládat, že stačí „být podporující“. To nestačí. Potřebujete konkrétní dovednosti: jak reagovat, když se partner zlobí, ale nevypije; jak říct „ne“ bez toho, aby se cítil odmítnutý; jak si vytvořit vlastní hranice, aniž byste se stali kontrolérem. V některých případech je potřeba i samostatná párová terapie, terapeutický proces zaměřený na vztah mezi dvěma lidmi, kde jeden z nich prochází léčbou závislosti. Nejde o to, kdo má pravdu. Jde o to, zda vztah přežije bez návyku.
Největší překážka? Styd. Lidé se stydí, že jejich vztah není „normální“. Nebo se stydí, že se snaží zachránit partnera. Ale právě ten, kdo řekne: „Já taky potřebuju pomoct“, je ten, kdo má největší šanci na dlouhodobou abstinenci. Víte, kolik párů v AA projde společným procesem? Více než polovina. A ti, kteří to dělají spolu, mají o 40 % vyšší šanci zůstat abstinenty po pěti letech.
Nejde o to, aby váš partner přestal být závislý. Jde o to, abyste spolu přestali být závislí na tom, jak se cítíte kvůli jeho chování. To je práce, která se dělá v terapii – ne jen s ním, ale i s vámi. A pokud jste tu, protože se ptáte, jestli by vám partner v terapii mohl pomoct – už jste na správné cestě.
V této sbírce najdete praktické příběhy, návody a vědecky ověřené metody, jak se partner v terapii může zapojit – bez toho, aby se stal terapeutem, policistou nebo obětí. Najdete tu, jak se vyhnout společným pastím, jak zvládnout první týdny abstinence, jak komunikovat bez kritiky a proč některé metody, které vypadají jako podpora, ve skutečnosti škodí. Všechno to, co potřebujete vědět, abyste neztratili sebe ani svůj vztah.
Zapojení partnera do terapie poruch osobnosti může výrazně zlepšit vztah - ale jen pokud je správně provedeno. Zjistěte, kdy to pomáhá, kdy to škodí a jak se připravit.
Zobrazit detaily