Podpůrné skupiny: Jak společná podpora pomáhá překonat závislost a zážitky traumatu

Podpůrné skupiny jsou podpůrné skupiny, organizované skupiny lidí, kteří sdílejí podobné zkušenosti a podporují se navzájem v překonávání problémů. Also known as self-help skupiny, tyto skupiny poskytují bezplatnou, nezávislou a dlouhodobou podporu, kterou často nemůže zaručit ani nejlepší terapeut. V Česku se nejčastěji setkáváte s AA, Alcoholics Anonymous – mezinárodní sítí lidí, kteří se zavázali abstinenci od alkoholu a podporují se v sobě i u ostatních. AA není terapie, ale funguje jako pevný základ, na který se může navázat psychoterapie – a to přesně tak, jak ukazují studie: lidé, kteří kombinují oba přístupy, mají o 50 % vyšší šanci na dlouhodobou abstinenci.

Podpůrné skupiny nejsou jen pro závislost na alkoholu. Stejně účinné jsou i pro závislost na návykových látkách, chování (např. kompulzivní koupě, hraní), nebo pro rodiny, které se snaží zvládnout dopady závislosti na blízkém člověku. podpora rodiny, skupiny, kde příbuzní sdílejí své bolesti, víně a strachy, aniž by museli vysvětlovat, co to znamená žít s někým, kdo se ztrácí ve závislosti. Tyto skupiny neřeší, jak „napravit“ závislého – řeší, jak se sám člověk naučit žít s tím, co se stalo. A to je přesně to, co potřebujete, když terapie skončí, ale život pokračuje.

Co se skutečně děje na těchto schůzkách? Nikdo neříká: „Mějte silnou vůli.“ Nikdo neříká: „Tohle je vaše chyba.“ Místo toho se lidé přiznávají: „Jsem alkoholik.“ A někdo jiný odpoví: „Já taky.“ Tohle jednoduché přiznání – bez soudců, bez léků, bez přednášek – je to, co rozpadá izolaci. A izolace je největší nepřítel při léčbě závislosti i traumatu. Vědecky prokázané je, že lidé, kteří mají alespoň jednu osobu, která jim věří, mají výrazně nižší riziko relapsu. Podpůrné skupiny toho poskytují nejen jednu – ale desítky.

Nejde o to, že by tyto skupiny nahrazovaly psychoterapii. Naopak – doplňují ji. Když si člověk na terapii zvykne říct: „Mám craving,“ pak na schůzce AA se dozví: „A já to mám každý den. A včera jsem to přežil.“ Tohle je jiný druh léčby – ne kognitivní, ne behaviorální, ale lidská. Je to jako když vás někdo vezme za ruku, když se vám chce zhroutit. A neříká: „Drž se.“ Říká: „Já jsem tam byl. A přežil jsem to.“

V našich článcích najdete praktické příběhy o tom, jak lidé přežili krizi, jak se naučili pracovat se studem, jak jim pomohla psychoedukace, nebo jak se partnerům podařilo vztah zachránit – všechno s podporou skupin. Některé články se zaměřují na to, jak začít, kde hledat skupiny v ČR, nebo jak se chovat na první schůzce, když se vám chce utéct. Další ukazují, proč některé skupiny selhávají a proč některé fungují. A najdete i to, co se většinou neříká: jak se s těmito skupinami vypořádat, když se vám zdá, že vás nikdo nepochopí. Všechno to je tu – bez nadřazenosti, bez jazyka knih, bez šablon. Jen pravda, kterou už někdo prožil – a přežil.