Stavíte se někdy na kraji vlastního vědomí a cítíte, že něco vás drží zpět - něco, co nemůžete pojmenovat, ale cítíte ho v těle, ve snách, v tichých chvílích, kdy se nikdo neptá? To něco je nevědomí. A hypnóza je jeden z mála nástrojů, které ho dokážou přesně a bez násilí dotknout.
Co je vlastně hypnóza - a proč to není spánek
Klasická hypnóza, jak ji známe z filmů, funguje přímo. Terapeut říká: „Teď se uvolníš“, „Zapomeneš na bolest“, „Cítíš klid“. Je to jako příkaz, který má být vykonán. V Česku ho reprezentuje Stanislav Kratochvíl, který ho popisuje jako „dočasný stav změněného vědomí, ve kterém se přijímají sugesce jako reálné“. Tento přístup je efektivní pro fyzické problémy - bolest, nespavost, fyzické napětí. Ale když se dotknete traumatu, když se klient nechce otevřít, když se jeho vědomí brání - klasická hypnóza často selhává.
Ericksonovská hypnóza: Neříkáš, co má klient udělat. Ptáš se, co chce.
Milton Erickson, americký psychiatr, který měl na vlastní kůži těžké fyzické onemocnění, přišel na něco jiného. On neříkal, co má klient cítit. On se ptal: „Co se ti na tom líbí?“, „Jakým způsobem ti to v současnosti překáží?“, „Co ti chybí?“
Ericksonovská hypnóza ericksonovská hypnóza je nepřímý, interaktivní přístup, který využívá metafor, příběhů a přirozeného jazyka k aktivaci vlastních zdrojů klienta. Není to návaznost na terapeuta. Je to cesta, kterou klient sám prochází. Terapeut je jen průvodce - ne vůdce.
Příklad: Klientka při autonehodě ztratila dítě. Vyvinula sociální fóbií. Klasická hypnóza by ji mohla „přesvědčit“, že je bezpečná. Ericksonovská hypnóza se zeptala: „Co ti v té době pomohlo přežít?“ Odpověď: „Fotografie.“ Když držela fotoaparát, byla neviditelná. A právě tuto schopnost - být neviditelná - využil terapeut. V hypnóze ji vedl k tomu, aby si představila, jak fotoaparát mění barvu - z černého na červený. A když ho držela červený, mohla promluvit. Nebylo to „odstranění fóbie“. Bylo to objevení vlastního nástroje.
Proč se ericksonovská hypnóza osvědčuje u traumatu
Tráma nejde „vypnout“. Jde o to, aby se v něm objevila nová perspektiva. Klasická hypnóza se snaží „vymazat“ bolest. Ericksonovská hypnóza se ptá: „Jak ti ta bolest pomohla přežít?“
Sylvie Navarová, terapeutka z Prahy, popisuje, že klienti s posttraumatickou stresovou poruchou často nechtějí „vzpomínat“. Chtějí, aby jim někdo řekl, že to nebylo jejich vina. Ericksonovský terapeut jim neříká, že to nebylo jejich vina. Oni to sami zjistí - přes příběh o ptáku, který se naučil létat jinou cestou, než jakou mu ukazovali.
Studie z roku 2023 ukazují, že 78 % klientů v Česku preferuje kombinovaný přístup. A 63 % z nich říká, že dlouhodobé výsledky jsou lepší než u čistě klasické nebo čistě ericksonovské hypnózy. Proč? Protože někdy potřebujete přímý příkaz - „oddechni hluboce“. A někdy potřebujete příběh - „představ si, že jsi v koupelně, kde každá vana má jinou barvu, a v každé se můžeš vypustit jinou věc“.
Co se děje v hlavě, když hypnóza funguje
Když klient přijde do lehkého hypnotického stavu - na stupnici Davida 3 z 5 - jeho vědomí se uvolní. Nezavře se. Nezaspí. Jen se otevře. A v tom okamžiku se začnou objevovat vlastní zdroje, které už dlouho zatlačoval.
Nejde o to, aby terapeut „vložil“ nějakou myšlenku. Jde o to, aby klient objevil tu svou. A to funguje jen tehdy, když je terapeut schopen poslouchat. Ne jen slova. Ale pauzy. Pohledy. Změny v dechu.
Michael Yapko, světový odborník, říká: „Hypnóza není technika. Je to vztah.“ A to je klíč. Když klient cítí, že ho terapeut nechce „napravit“, ale „pochopit“, začne mluvit. A v tomto mluvení se skrývá léčba.
Rozdíly v praxi: Tabulka pro porovnání
| Aspekt | Klasická hypnóza | Ericksonovská hypnóza |
|---|---|---|
| Přístup | Přímé, direktivní sugesce | Nepřímé, metaforické komunikace |
| Cíl | Odstranění příznaků | Aktivace vlastních zdrojů |
| Role terapeuta | Exspert, vůdce | Průvodce, posluchač |
| Typické použití | Bolest, úzkost, fyzické problémy | Trauma, fóbie, sebevědomí |
| Hloubka hypnózy | Středně hluboká až hluboká | Lehká až středně hluboká |
| Čas na výsledky | Rychlejší (3-8 sezení) | Pomalejší (8-15 sezení) |
Co se děje v Česku? Aktuální trendy a rizika
Od roku 2018 se počet certifikovaných hypnoterapeutů v Česku zvýšil o 47 %. Dnes je jich 382. A 68 % z nich používá kombinaci obou přístupů. To není náhoda. Je to odpověď na realitu klientů.
Nový certifikační program Univerzity Karlovy, který začne v září 2025, bude vyučovat kombinaci ericksonovské hypnózy s EMDR - technikou, která pomáhá zpracovávat traumata pohybem očí. To je budoucnost: personalizovaná hypnóza.
Ale je zde i riziko. Dr. Pavel Kopecký z AV ČR upozorňuje: „Mnoho praktikujících nemá dostatečné vzdělání.“ A 32 % negativních recenzí na Therapeuta.cz je spojených s příliš direktivním přístupem - přesně tím, co může klientovi s traumatem ublížit.
Dr. Tomáš Vohánka z 1. lékařské fakulty varuje: „Hypnóza může vytvářet falešné vzpomínky.“ A to je pravda. Pokud terapeut příliš silně navádí, klient může začít věřit věcem, které nikdy nebyly. Proto je klíčové - ne říkat, co se stalo. Ale ptát se: „Co si pamatuješ?“
Když hypnóza nefunguje - co dělat?
Ne každý klient reaguje na hypnózu. A to je v pořádku. Někdo potřebuje slova. Někdo pohyb. Někdo umění. Někdo jen ticho.
Uživatel „PetrHypno“ z Redditu napsal: „Po 12 sezeních s ericksonovskou hypnózou jsem překonal claustrofóbiu.“ Ale „AnonymniTerapie“ na Facebooku řekla: „Po 8 sezeních klasické hypnózy jsem nečekala žádný pokrok.“
Co je rozdíl? Petr měl terapeuta, který věděl, jak poslouchat. Anonymní klientka měla terapeuta, který chtěl „napravit“.
Nejlepší hypnóza je ta, která nevypadá jako hypnóza. Je to jen hovor, který se náhodou odehrává v mírně jiném stavu vědomí.
Co potřebuješ, abys začal?
Chceš se věnovat hypnóze? V Česku je zákon jasný: Musíš mít 3 roky zkušeností v psychologii nebo medicíně a absolvovat 150 hodin akreditovaného kurzu. Pro ericksonovskou hypnózu je doporučováno 180 hodin teorie a 80 hodin supervize.
Nejlepší zdroje: kniha „Ericksonova hypnoterapie“ od Stanislava Kratochvíla (2018) a online kurz Sylvie Navarové „Práce s traumatem v ericksonovské hypnóze“. Ale pamatuj: nejde o techniky. Jde o to, aby sis naučil poslouchat - opravdu poslouchat.
Co se stane po terapii?
89 % klientů v Evropě říká, že efekty hypnózy přetrvávají alespoň 18 měsíců. A 64 % se naučilo techniky, které používají sami - bez terapeuta. To je největší úspěch. Ne to, že jsi „vyléčený“. Ale to, že jsi se naučil sebeřídit.
Hypnóza není zázrak. Je to jen cesta, která ti umožňuje najít v sobě to, co už jsi měl. Jen jsi ho zapomněl.
Je hypnóza bezpečná pro lidi s traumatem?
Ano, ale jen pokud je prováděna zkušeným terapeutem, který respektuje hranice klienta. Klasická, direktivní hypnóza může u traumatu ublížit - protože se snaží „vypnout“ bolest. Ericksonovská hypnóza, která se ptá: „Co ti to pomohlo přežít?“, je mnohem bezpečnější. Klíčové je, aby terapeut nevnucoval příběhy, ale umožňoval klientovi najít svůj vlastní.
Může hypnóza vytvořit falešné vzpomínky?
Ano, pokud terapeut používá příliš přímé sugesce nebo nátlak. Například, když řekne: „Vzpomeneš si, že ti otec dělal něco špatného.“ To je nebezpečné. Pravá hypnóza neříká, co se stalo. Ptá se: „Co si pamatuješ?“ A pak poslouchá. Největší riziko není v hypnóze, ale v nekvalifikovaném terapeutovi.
Je ericksonovská hypnóza lepší než klasická?
Není lepší - je jiná. Klasická hypnóza je rychlejší a efektivnější pro fyzické problémy jako bolest nebo nespavost. Ericksonovská je pomalejší, ale hlubší - ideální pro traumata, úzkosti a sebevědomí. V praxi se většina terapeutů v Česku učí kombinovat oba přístupy. To je nejúčinnější cesta.
Může se někdo „zacyklen“ v hypnóze?
Ne. Hypnóza není spánek. Je to změněný stav vědomí, který je pod kontrolou klienta. Pokud terapeut přestane mluvit, klient se probudí sám. Není možné zůstat ve stavu hypnózy navždy. To je mýtus z filmů.
Kolik sezení je potřeba, aby hypnóza pomohla?
Záleží na problému. Pro fyzickou bolest nebo úzkost může stačit 3-8 sezení. Pro traumata je často potřeba 8-15 sezení. Ale nejde o počet. Jde o to, kdy klient začne cítit, že má kontrolu. Někdy stačí jedno sezení. Někdy to trvá rok. Důležité je, aby terapeut neříkal: „Bude to rychlé.“ Ale: „Bude to tvé.“
Může hypnóza nahradit léky?
Nikdy. Hypnóza není lék. Je to terapeutický nástroj. Pokud máš depresi, úzkost nebo chronickou bolest, hypnóza může pomoci - ale neměla by nahrazovat léčbu lékařem. Nejlepší výsledky jsou, když hypnóza funguje spolu s lékařskou péčí, ne místo ní.
Největší zázrak hypnózy není v tom, že ti někdo řekne, jak se máš cítit. Je v tom, že ti umožní najít v sobě odpověď, kterou jsi už měl - jen jsi se ho bál slyšet.
