CFT - Co je centrální terapie zaměřená na přijetí a jak pomáhá při závislostech a trauma

When working with CFT, centrální terapie zaměřená na přijetí (Compassion-Focused Therapy) je psychoterapeutický přístup, který pomáhá lidem překonat přehnanou sebekritiku a pocit vlastní neschopnosti. Also known as terapie zaměřená na empatii, it enables people to replace self-blame with self-compassion — a skill many never learned in childhood. Pokud se často cítíte jako selhávající, jako byste měli být silnější, odolnější nebo lepší, CFT vás učí, že to není vaše chyba — je to výsledek toho, jak jste byli vychováni, jaké zkušenosti jste měli a jak vaše mozek reaguje na stres.

CFT není jen o tom, abyste se snažili být milosrdnější k sobě — je o tom, abyste pochopili, proč to pro vás je tak těžké. Lidé s závislostmi, včetně alkoholové, drogové nebo chování závislostí často používají látky nebo chování jako způsob, jak utlumit vnitřní bolest. A ta bolest často vychází z dlouhodobého pocitu, že jsou „špatní“, „nepřijatelní“ nebo „nezaslouží“ laskavost. CFT rozpoznává, že závislost není jen problém kontroly — je to reakce na nevyléčené trauma a chybějící vnitřní bezpečí. A právě proto se CFT často kombinuje s terapií trauma, která pomáhá zpracovat minulé zážitky, které zůstaly nezpracované a stále ovlivňují dnešní chování.

Co je na CFT skutečně jiného? Neříká vám, abyste „přestali myslet negativně“. Říká vám, abyste pochopili, proč tyto myšlenky existují — a pak se naučili reagovat na ně s laskavostí, ne s kritikou. Třeba když vás napadne: „Zase jsem to zničil“, místo toho, abyste se za to kárali, se zeptáte: „Co bych řekl příteli, který by to prožil?“ Tento přesun z kritiky na empatii je jádrem CFT. A není to jen teorie — v praxi pomáhá lidem, kteří se cítí ztracení, kteří už všechno vyzkoušeli a stále se cítí prázdní.

V této sbírce najdete články, které se dotýkají těch samých témat: jak se závislost a trauma projevují v každodenním životě, jak se s nimi vypořádat bez sebeviny, a jak laskavost k sobě může být silnější než vůle. Některé články se zabývají konkrétními metodami, jako je mentalizační přístup nebo KBT, jiné ukazují, jak rodinné vztahy nebo zanedbávání v dětství ovlivňují to, jak si člověk vypráví příběh o sobě. A všechny mají jedno společné: přesvědčují, že nejde o to, jak moc se snažíte — ale o to, jak se k sobě chováte, když se vám to nedaří. To je ten rozdíl, který může změnit všechno.