Eklektická psychoterapie není náhodné míchání technik z různých směrů. Je to vědomý, strukturovaný přístup, který bere to nejlepší z kognitivně-behaviorální, psychodynamické, humanistické a existenciální terapie - ale pouze pokud to skutečně pomáhá klientovi. V Česku už dnes více než 68 % certifikovaných psychoterapeutů používá tento přístup. A není to náhoda. Klienti nechtějí teoreticky čisté modely. Chtějí výsledky. A eklekticismus je jediný přístup, který to dokáže dodat - pokud ho používá kvalifikovaný terapeut.
Co je eklektická psychoterapie skutečně?
Eklektická psychoterapie neznamená, že terapeut čte knihu o CBT, pak si přečte Freudovy texty a pak si vybere, co se mu líbí. To by bylo nebezpečné. Eklekticismus je systém, který vychází z jednoho základního principu: co funguje, použijeme. Co ne, necháme být.
Nejznámější představitel tohoto přístupu, Arnold Lazarus, v 70. letech 20. století vyvinul multimodální terapii. Nezaměřoval se na to, jak teorie vypadají, ale na to, co skutečně změní chování, emoce a myšlenky klienta. To je klíč. Nejde o to, jestli technika pochází z psychodynamiky nebo z mindfulness. Jde o to, jestli pomůže tomuto konkrétnímu člověku v této konkrétní chvíli.
Podle metaanalýzy Johna Norcrossa z roku 2011 až 70 % účinnosti psychoterapie přichází z tzv. nespecifických faktorů: terapeutické aliance, empatie, schopnost probudit naději, společná práce na cílech. Techniky, které používáte, jsou jen doplněk. Pokud aliance selže, žádná technika nepomůže. Pokud aliance funguje, můžete kombinovat i ty nejdiverznější metody - a přesto dosáhnout změny.
Proč eklekticismus převládá - a proč je to dobré
V roce 2010 používalo eklektický přístup jen 42 % českých terapeutů. Dnes je to 68 %. Proč? Protože klienti přicházejí s komorbiditami - s úzkostí a depresí, s traumatem a poruchou příjmu potravy, s nízkou motivací a chronickým unavením. Jeden směr to nezvládne. Kognitivně-behaviorální terapie pomůže s myšlenkami, ale ne s hlubokým smyslovým prázdnem. Psychodynamika prozkoumá minulost, ale ne naučí klienta dýchat, když ho přehltí panika.
Eklektický přístup umožňuje přizpůsobit terapii realitě. Klient s PTSD a nízkou sebeúctou potřebuje jiný přístup než klient s chronickou úzkostí a vysokou intelektuální zdatností. Eklekticismus to umožňuje - pokud terapeut ví, co dělá.
Podle průzkumu z roku 2020 na platformě Psychiatriepropraxi.cz 72 % úspěšných případů využívalo tzv. klinický rozhodovací algoritmus:
- Diagnostické hodnocení problému (co přesně trápí klienta?)
- Analýza vědeckých důkazů (jaké techniky mají nejlepší výsledky pro tento problém?)
- Shoda s klientovými hodnotami a kulturou (co klient chce? Co se mu líbí? Co ho odmítá?)
- Průběžná evaluace (zda se něco mění - a pokud ne, proč?)
Tento přístup je základ bezpečného eklekticismu. Nezáleží na tom, jestli jste věřili v Freudovu teorii nebo v mindfulness. Záleží na tom, jestli klient po třech sezeních cítí, že se mu daří lépe.
Co může půjčit každý směr?
Nejlepší eklektičtí terapeuti znají alespoň čtyři hlavní směry a jejich techniky:
- Kognitivně-behaviorální terapie (CBT): Strukturované cvičení, kognitivní restrukturalizace, expozice, behaviorální experimenty. Skvělá pro úzkost, depresi, fobie.
- Psychodynamická terapie: Průzkum vzorů vztahů, přesunutí, význam minulosti, pracování s nevědomím. Užitečná pro chronické problémy vztahů, sebeúctu, traumata.
- Humanistická terapie: Nezávislá podpora, aktivní naslouchání, bezpodmínečná přijatelnost. Klíčová pro klienty s pocitem odmítnutí nebo izolace.
- Existenciální terapie: Hledání smyslu, práce se smrtí, svobodou, izolací a bezvýznamností. Výborná pro klienty s existenční krizí, ztrátou smyslu, burnoutem.
Příklad: Klient s chronickou depresí a pocitem, že „život nemá smysl“. CBT mu pomůže rozpoznat negativní myšlenky. Psychodynamika ukáže, jak se jeho vztahy s rodiči odrážejí v dospělosti. Existenciální terapie ho vede k otázce: „Co by ti dalo smysl, i když je všechno těžké?“ A humanistický přístup ho nechá, aby to řekl bez toho, aby ho terapeut hned opravoval.
Tyto techniky se nevylučují. Spolupracují. Ale jen pokud je terapeut schopen je správně kombinovat.
Nebezpečí: Když eklekticismus přestane být bezpečný
Největší riziko eklektické psychoterapie není v technikách. Je v terapeutovi.
Podle studie z roku 2018 na Univerzitě Karlově 63 % začínajících terapeutů mělo problémy s výběrem technik bez pevného teoretického rámce. Někteří používali techniku hluboké regrese u klienta s PTSD - jen proto, že ji někdy viděli na workshopu. Jiní kombinovali techniky z CBT a psychodynamiky, aniž by pochopili, jak se tyto přístupy navzájem mohou porušovat.
Prof. McLeod varuje: „Technický eklekticismus volá po vyšší míře zkušenosti. Jinak se techniky používají podle nastavení terapeuta, ne podle potřeb klienta.“
Typický případ: Terapeut, který má rád techniky z gestalt terapie, začne je používat u všech klientů - i u těch, kteří se cítí nekomfortně s emocionálním výrazem. Nebo terapeut, který se věří v CBT, odmítá všechny techniky, které se nevztahují k myšlenkám. To už není eklekticismus. To je dogmatismus v jiném obleku.
Podle supervizních záznamů z roku 2022 43 % neúmyslných poškození klientů vzniklo právě kvůli nekvalifikované kombinaci technik. Například:
- Použití „práce s vnitřním dítětem“ u klienta s schizofrenií - což může vyvolat psychotické epizody.
- Užití „paradoxní intence“ u klienta s těžkou obsedantně-kompulzivní poruchou - což může posílit kompulze.
Tady není místo pro intuici. Tady je místo pro vědu, zkušenost a supervizi.
Jak se stát bezpečným eklektickým terapeutem
Neexistuje žádný „výcvik na eklekticismus“ za dva dny. Je to proces, který trvá roky.
Prof. S. Kratochvíl doporučuje: Nejdříve se stát odborníkem v jednom směru. Alespoň tři roky praxe. Pak teprve začněte přidávat techniky z jiných směrů.
Česká asociace klinických psychologů vyžaduje pro certifikaci eklektického terapeuta:
- Doložená praxe v minimálně dvou různých směrech (alespoň 150 hodin každý)
- 200 hodin specifického výcviku v eklektickém přístupu pod dohledem supervizora
- Úspěšné absolvování testu na znalost interakce technik z různých směrů
Navíc je nezbytná pravidelná supervize. A používání standardizovaných nástrojů, jako je Outcome Questionnaire-45, který měří změnu klienta od sezení ke sezení. Pokud se po třech sezeních nic nezměnilo - zastavte se. Zkuste jinou cestu. Ne držte se za všechno cenu za svou oblíbenou techniku.
První český manuál „Evidence-based eklektická psychoterapie“ z roku 2022 poskytuje konkrétní doporučení pro 15 nejčastějších poruch. Například:
- Deprese s nízkou motivací: CBT + humanistická podpora + existenciální práce se smyslem.
- Úzkost s fyzickými příznaky: CBT + somatická techniky (dýchání, progresivní svalová relaxace).
- PTSD s emocionální odtržeností: Trauma-fokusovaná CBT + psychodynamická práce s přesunutím + humanistická stabilizace.
To není náhoda. To je věda. To je zodpovědnost.
Budoucnost: Když eklekticismus potká umělou inteligenci
Do roku 2025 bude eklektický přístup používat až 85 % českých terapeutů. Ale ne proto, že bude víc „hodných lidí“. Ale proto, že se stává systémem.
První český výcvikový program SUR (Systematická eklektická terapie), který byl akreditován v roce 2021, kombinuje teorii s praxí a supervizí. A vývoj pokračuje. Vědci pracují na systémech, které pomocí umělé inteligence analyzují průběh terapie - a navrhují terapeutovi, která technika má nejvyšší pravděpodobnost úspěchu pro daného klienta.
Představte si: Klient vyplní dotazník po každém sezení. AI zjistí, že jeho odpovědi na otázky o sebeúctě se nezlepšují, i když se zlepšují úzkostné příznaky. AI navrhne terapeutovi: „Zvažte přidání existenciálního rozhovoru o smyslu života.“
To není nahrazení terapeuta. To je jeho nástroj. Eklekticismus se stává nejen flexibilním, ale i datově podloženým přístupem.
Závěr: Flexibilita bez chaosu
Eklektická psychoterapie je nejlepší cesta pro klienty. Ale ne pro terapeuty, kteří chtějí být „vševědoucí“. Je to cesta pro ty, kteří chtějí být odpovědní.
Nemusíte znát všechny teorie. Ale musíte znát, co funguje - a proč. Nemusíte být příznivcem jednoho směru. Ale musíte být příznivcem klienta. A musíte mít dostatek zkušenosti, abyste věděli, kdy technika pomůže - a kdy ji může způsobit škodu.
Bezpečný eklekticismus není o tom, mít všechny techniky. Je to o tom, mít rozum, který ví, kdy a proč je jedna technika lepší než jiná. A mít odvahu říct: „Toto nevím. Potřebuji se dozvědět.“
Je eklektická psychoterapie stejná jako integrativní?
Ne. Integrativní psychoterapie se snaží vytvořit jednotný teoretický model, který spojuje různé směry (např. kognitivně-analytická terapie). Eklektická psychoterapie nemá takový model. Vybírá techniky podle toho, co funguje pro klienta, bez snahy je sjednotit do jedné teorie. Eklekticismus je praxi zaměřený, integrace je teoretická.
Může začátečník používat eklektický přístup?
Neměl by. Eklekticismus vyžaduje hlubokou znalost alespoň dvou hlavních směrů a minimálně tři roky praxe v jednom z nich. Začátečníci často kombinují techniky podle vlastního pohodlí, ne podle potřeb klienta. To může vést k neúmyslnému poškození. Nejdříve se naučte jednu cestu dobře - pak teprve zkoumejte cesty další.
Proč se eklekticismus používá tak často u klientů s komorbiditou?
Klienti s komorbiditou (např. úzkost + depresie + porucha příjmu potravy) nemají jednoduchý problém. Jeden terapeutický směr nedokáže pokrýt všechny vrstvy. Eklektický přístup umožňuje současně pracovat s myšlenkami (CBT), emocemi (humanistická), minulostí (psychodynamika) a smyslem (existenciální). To je jediný způsob, jak se tomu efektivně věnovat.
Jak poznám, že terapeut je kvalifikovaný eklektik?
Ptá se vás, co chcete. Ne vás přesvědčuje, co byste měli chtít. Zkoumá vaše cíle, vaše hodnoty, vaše kulturu. Používá nástroje, které měří změnu (např. OQ-45). Mluví o vědeckých důkazech, ne o „své teorii“. A pokud něco nezná, řekne: „To nevím, zjistím to.“
Je eklektická psychoterapie vědecky podložená?
Ano - pokud je používána správně. Výzkum ukazuje, že účinnost psychoterapie nezávisí na teoretickém směru, ale na kvalitě terapeutické aliance a použití technik s prokázanou účinností. Eklektický přístup, který vychází z evidence-based praxe, má stejně dobré nebo lepší výsledky než čisté směry. Významným krokem je český manuál „Evidence-based eklektická psychoterapie“ z roku 2022, který přesně definuje, které techniky pro které poruchy fungují.
