Stává se vám, že se probudíte jako byste přes noc přežili maraton, a přesto jste vyčerpaní? Že vás na práci nebo doma během pěti minut rozzlobí i nejmenší věc, a přitom si neumíte vysvětlit, proč? A že už měsíce trpíte bolestmi hlavy, těžkými končetinami, nebo prostě jen neustálým pocitem, že nemáte sílu ani na to, abyste si dali kávu? Mnoho lidí si myslí, že mají nějakou fyzickou nemoc. Ale co když to není žádná infekce, žádný problém s štítnou žlázou nebo anémie? Co když je to maskovaná deprese?
Co je maskovaná deprese - a proč se o ní tak málo ví?
Maskovaná deprese není nový vynález psychiatrie. Je to starý termín, který se teprve teď začíná skutečně používat. Znamená to, že deprese se neukazuje jako smutek, beznaděj nebo pláč. Místo toho se schovává za tělesné příznaky - únavu, bolesti, podrážděnost, agresivitu. Lidé chodí k lékařům s hlavou, s klouby, s žaludkem - a nikdo jim neřekne: „To je deprese.“
V České republice se podle dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky z roku 2023 diagnostikuje přes 215 000 nových případů depresivních poruch ročně. Z nich se odhaduje, že 35-40 % je právě maskovaných forem. To znamená, že z každých tří lidí s depresí je jeden, který si myslí, že má „nějakou fyzickou věc“. A ten jeden se může léčit na bolesti hlavy, na únavu, na zrychlený tep - a přitom se jeho duševní stav zhoršuje.
Nejčastější příznaky - kdy byste měli začít podezírat něco víc
Když řeknete „deprese“, většina lidí si představí někoho, kdo leží v posteli, nechce mluvit, pláče. To je klasická forma. Maskovaná je jiná. Je tichá. Je vyčerpávající. A často velmi agresivní.
- Ohromná únava - nejen že jste unavení, ale i po osmi hodinách spánku se probudíte jako po noci bez spánku. Stačí vyvenčit psa nebo si umýt zuby - a už jste vyčerpaní. Podle českého výzkumu z ACME Peče stačí ranní hygiena a krátká procházka, aby člověk „dosáhl naprostého vyčerpání energie“.
- Podrážděnost a vztek - místo smutku se objevuje hněv. Můžete se rozzlobit na dítě, na manžela, na kolegu, na zákazníka, na čas. Všechno vás trápí. A nevíte proč. To je klíčový signál. Podle MUDr. Jiřího Hrdličky, českého psychiatra, lidé „často trpí depresí, aniž by si to uvědomovali, protože se zaměřují na fyzické příznaky“.
- Fyzické bolesti - hlava, klouby, svaly, hrudník. Neexistuje žádný organický důvod, ale bolesti přetrvávají. Někteří pacienti mají „pocit těžkých končetin“, jako by jim někdo přivázal k nohám kameny.
- Poruchy spánku - nespavost, časté probouzení, živé sny. Nebo naopak - příliš dlouhý spánek, ale bez pocitu odpočinku.
- Ztráta koncentrace - neumíte se soustředit na práci, zapomínáte jména, máte problémy s rozhodováním. I jednoduché úkoly vás vyčerpávají.
Podle průzkumu společnosti Opatruj.se z roku 2023, který zahrnoval 1 250 lidí s diagnostikovanou depresí, 68 % z nich začalo s fyzickými stížnostmi. Pouze 32 % přišlo s emocionálními potížemi. To znamená, že většina lidí s maskovanou depresí se nejprve obrací na praktického lékaře - ne na psychologa.
Proč to vůbec vzniká? A proč se to děje právě u mužů?
Maskovaná deprese není „slabost“. Je to reakce. Reakce na dlouhodobý stres, na přetížení, na pocit, že „nemůžete přiznat, že to nejde“. V Česku je to často spojeno s kulturou, kde se „silní muži“ nepláčou. A tak se smutek převádí na fyzický bolest, na vztek, na únavu.
Průzkum TNS Gallup z listopadu 2023 ukázal, že nejvíce postiženou skupinou jsou muži ve věku 35-54 let. Ti často neříkají: „Cítím se smutně.“ Říkají: „Mám vždycky bolest hlavy.“ Nebo: „Nemůžu se soustředit.“ Nebo: „Všechno mě naštve.“
U žen se maskovaná deprese také vyskytuje, ale častěji se projevuje jako únavu a ztrátu zájmu. U mužů je to častěji agresivita. A to je problém. Protože když jste vzteklí, lidé vás neoznačí za „deprese“. Označí vás za „těžkého“ nebo „nepříjemného“.
Co je rozdíl mezi maskovanou depresí a chronickým únavovým syndromem?
Často se to zaměňuje. Chronický únavový syndrom má jiná kritéria. Podle Hradec Králové Rozhlasu z listopadu 2023 musí být přítomno alespoň čtyři příznaky současně po dobu minimálně šesti měsíců. A musí být vyloučeny jiné fyzické příčiny - infekce, onemocnění štítné žlázy, anémie.
Maskovaná deprese je jiná. Je to psychický stav, který má fyzické projevy. A na rozdíl od chronické únavy - která je často nevysvětlitelná - má maskovaná deprese příčinu. A ta příčina se dá léčit.
Profesor Petr Winkler z Univerzity Palackého v Olomouci říká: „U 30 % pacientů s chronickou únavou je skrytá depresivní porucha, která byla přehlédnuta.“ To znamená, že tři z deseti lidí, kteří se léčí na únavu, ve skutečnosti potřebují léčbu na deprese.
Co dělat, když si myslíte, že to může být právě to?
Nejprve - neviny. Nejste „slabý“. Nejste „nemocný“ jen proto, že nejste „silný“. A nejste „nemocný“ jen proto, že nepláčete.
První krok je přiznat, že to, co zažíváte, je reálné. I když to nevypadá jako „klasická deprese“. Druhý krok je přijít s tím k lékaři. Ale ne k tomu, který vám dá jen léky na bolest hlavy. K tomu, který se vás zeptá:
- „Co se vám děje, když se cítíte nejhorší?“
- „Co vás nejvíc vyčerpává?“
- „Máte nějaké myšlenky, že byste nechtěli být tady?“
Podle metodického pokynu Ministerstva zdravotnictví ČR z roku 2022 by měli lékaři při vyšetřování pacientů s chronickou únavou (déle než 2 týdny) vždy vyloučit depresivní poruchu. Ale podle průzkumu České lékařské komory z listopadu 2023 pouze 22 % praktických lékařů v ČR pravidelně používá standardizované dotazníky pro detekci deprese u pacientů s fyzickými stížnostmi.
Takže pokud se vám lékař neptá na vaše pocity, neváhejte se zeptat sami: „Může to být deprese?“
Léčba - co funguje a co ne
Léčba maskované deprese je stejná jako klasické - jen trvá déle. Antidepresiva začínají působit až po 8-12 týdnech, což je o 2-3 týdny déle než u „klasické“ deprese. To znamená, že lidé často přestanou užívat léky, když nevidí okamžitý efekt. A pak si myslí, že „to nefunguje“.
Psychoterapie - zejména kognitivně-behaviorální terapie - je stejně důležitá jako léky. Důležité je naučit se rozpoznávat, kdy je vaše podrážděnost nebo únava skutečně emoce. Například: „Když jsem se rozzlobil na dítě, nebylo to kvůli němu. Bylo to kvůli tomu, že jsem se cítil beznadějně.“
Někteří pacienti začínají vést deník - nejen o tom, kdy mají bolest, ale i o tom, co cítili předtím. „Po půl roce jsem si všiml, že každý den, kdy jsem se cítil nejvíc unavený, jsem měl nějaký skrytý pocit, že „to všechno není v pořádku“ - ale nikdy jsem to neřekl.“
Co se teď děje v Česku? Je tu nějaká změna?
Ano. Od ledna 2024 má každý praktický lékař v ČR povinnost v rámci nové metodiky „Viditelná deprese“ zahrnout do vyšetřování několik specifických otázek, které mají odhalit maskovanou formu. Například: „Máte v posledních týdnech pocit, že vás všechno vyčerpává, i když jste neudělali nic zvláštního?“
Dne 15. října 2024 Ministerstvo zdravotnictví spustilo pilotní projekt „Maskovaná deprese - raná diagnostika“ ve třech regionech (Hradec Králové, Olomouc, Plzeň). V rámci projektu bylo vycvičeno 450 praktických lékařů, a zaveden standardizovaný dotazník, který zvyšuje přesnost diagnostiky o 28 %.
Do konce roku 2025 by měl být projekt rozšířen na celou republiku. To je první velký krok v Česku - když se stát začíná uznávat, že deprese nemusí vypadat jako smutek.
Reálné příběhy - co říkají lidé, kteří to přežili
Uživatelka „Anna_28“ z fóra Adicare.cz: „Myslela jsem, že mám nějakou tělesnou nemoc. Byla jsem neustále unavená, měla jsem bolesti hlavy a kloubů. Až po půl roce vyšetřování mě lékař poslal k psychologovi. Zjistili, že to byla deprese.“
Uživatel „Pavel“ z Facebookové skupiny „Deprese v ČR“: „Místo smutku přišel vztek. Byl jsem agresivní doma, na práci. Až mě vyhodili. Teprve když jsem nemohl udržet hrnek v ruce - šel jsem k lékaři.“
„Markéta“ na Redditu: „Když mi psycholog vysvětlil, že moje neustálá podrážděnost a únava jsou příznaky deprese, vše začalo dávat smysl. Po třech měsících terapie se cítím jako nový člověk.“
Ti, kdo to přežili, říkají jedno: „Nemusíte být smutný, abyste měli deprese.“
Může maskovaná deprese vypadat jen jako únava a žádná podrážděnost?
Ano. Někteří lidé zažívají pouze extrémní únavu, ztrátu energie a problémy se soustředěním. Emoce jsou zastřeny - nebo se přímo neuvědomují. Pokud se cítíte vyčerpaní déle než dva týdny, i když jste neudělali nic zvláštního, a pokud se vám to nezlepšuje, je to signál. Nejde jen o „nějakou fyzickou věc“.
Je možné, že mám jen chronickou únavu a ne deprese?
Je možné, ale nepravděpodobné, že to je jen únavový syndrom, pokud máte i další příznaky - jako poruchy spánku, ztrátu zájmu, problémy s pamětí nebo nevysvětlitelné bolesti. Chronický únavový syndrom se vylučuje až po vyloučení všech fyzických i psychických příčin. Pokud jste už vyloučili infekce, štítnou žlázu, anémii a další, ale stále jste unavení, je důležité zvážit deprese - i když nepláčete.
Proč lékaři často přehlížejí maskovanou depresi?
Protože se učí, že deprese = smutek. A když pacient přijde s bolestí hlavy, lékař hledá příčinu v mozku, v krevním tlaku, v očích - ne v duševním stavu. Navíc výuka psychiatrie na lékařských fakultách je často omezená. Až 78 % praktických lékařů v Česku neobdrželo žádné speciální školení o detekci deprese u pacientů s fyzickými příznaky - podle dat České lékařské komory z roku 2023.
Může maskovaná deprese vést k sebevraždě?
Ano. Podle studie v časopise Psychologie dnes až 80 % lidí s depresí zažívá úvahy o smrti. U maskované deprese se tyto myšlenky často nevyjadřují otevřeně. Místo toho se projevují jako „nemám sílu dál“, „není to vůbec hodné“ nebo „kdybych nebyl, bylo by všem lepší“. Tyto myšlenky jsou často skryté za podrážděností nebo únavou. Pokud máte takové myšlenky - i když je považujete za „normální“ - hledejte pomoc hned.
Kdy mám jít k psychologovi - a ne k lékaři?
Nečekáte, až vás lékař pošle. Pokud máte více než dva týdny: neustálou únavu, nevysvětlitelné bolesti, ztrátu energie, nebo neobvyklou podrážděnost - jste na správném místě. Zavolejte psychologovi. Nebo se zeptejte svého lékaře: „Můžete mě poslat k odborníkovi na deprese?“ Neexistuje žádný „správný“ čas. Existuje jen „příliš pozdě“.
