Dospívající a psychoterapie: Co potřebujete vědět o duševním zdraví teenagery

Co když se vaše dítě přestalo smát? Když se zavírá do pokoje, přestává mluvit nebo najednou nechce chodit do školy? To není jen dospívající, osoba ve věku mezi dětstvím a dospělostí, která prochází fyzickými, emocionálními a sociálními změnami – to může být varovný signál. V Česku každý pátý teenagér zažívá příznaky deprese, ale jen každý desátý dostane pomoc. A to proto, že mnoho dospělých přehlíží, že deprese u dospívajících, nevyjadřuje se smutkem, ale podrážděností, únavou nebo odstupem od přátel – a že to není jen „fáze“.

Psychoterapie pro dospívající, osobu ve věku mezi dětstvím a dospělostí, která prochází fyzickými, emocionálními a sociálními změnami není jen o hovoru. Je to o tom, jak najít způsob, jak se s nimi spojit, když slova nestačí. Herní terapie, pískoterapie nebo peer mentoring – tyto metody fungují lépe než standardní rozhovory, protože dospívající nechtějí být „vyšetřováni“. Oni chtějí cítit, že je někdo slyší. A pokud máte syna nebo dceru s PAS, pak peer mentoring, podpora od vrstevníků, kteří prošli podobnými zkušenostmi může být jediným místem, kde se necítí jako „jiný“. V Česku je tato metoda téměř neexistující – ale její účinek je zásadní.

Nejde jen o to, že dospívající potřebují terapii. Jde o to, že potřebují terapii, která jim neříká, co mají cítit, ale která jim umožňuje cítit vůbec. Když se dítě začne sebepoškozovat, přestane spát, nebo mluví o sebevraždě – to není „fáze“. To je nouze. A ta se řeší nejen doma, ale i s odborníkem, který ví, jak s teenagery pracovat. V našem sbírce najdete přesně to: jak rozpoznat varovné příznaky, jak se chovat, když se dítě zavře, jak funguje kognitivně behaviorální terapie pro teenagery, a proč některé metody, jako peer mentoring, mohou změnit život – i když je v Česku ještě téměř neznámé.