When talking about frekvence sezení, pravidelnost návštěv psychoterapie, která ovlivňuje efektivitu celého procesu. Also known as častota terapeutických setkání, it není jen otázkou kalendáře – je to základní pilíř, na kterém stavíte změnu. Většina lidí si myslí, že čím častěji, tím lépe. Ale to není pravda. Někdo potřebuje týdenní sezení, jiný stačí měsíční kontrola – a oba mohou dosáhnout stejného výsledku. Klíč není v počtu, ale v konzistenci a v tom, jak se sezení přizpůsobují vašemu tempu a potřebám.
Proč to vůbec má význam? Pokud chodíte na terapii jen jednou za dva měsíce, váš mozek se neustále vrací k začátku. Každé sezení je jako nový start – žádná hluboká změna se tak nevytvoří. Naopak, pokud chodíte každý den, můžete být přetížení, vyčerpaní nebo se začnete vyhýbat. Ideální frekvence sezení je ta, která vám umožňuje zpracovat – ne přetížit. V praxi to znamená: pro akutní problémy (např. krize, silná úzkost, relaps závislosti) je týdenní sezení standardem. Pro udržování pokroku, přípravu na konec terapie nebo práci s dlouhodobými vzory stačí jednou za dva týdny. U některých metod, jako je MBT nebo rodinná terapie, se často používá právě tato dvoutýdenní frekvence, protože dává čas na zpracování doma.
Nezapomeňte: frekvence sezení není jen o terapeutovi. Je to společná rozhodnutí. Pokud se vám týdenní sezení zdá náročné, řekněte to. Možná budete potřebovat více sezení na začátku a pak méně. Některé lidi začínají dvakrát týdně, aby si vybudovali rytus, a pak přejdou na jednou týdně. Jiní se snaží udržet týdenní ritmus, ale kvůli práci nebo rodině přecházejí na dvoutýdenní – a to je v pořádku, pokud to děláte s vědomím, ne z úniku. Důležité je, abyste neustále přemýšleli: Co mi tato frekvence dává? Zvyšuje to moji schopnost zvládat, nebo mě to jen vyčerpává?
Frekvence sezení také ovlivňuje, jak rychle se můžete vrátit k běžnému životu. Pokud máte duální diagnózu – závislost a úzkost – častější sezení může být klíčové k zabránění relapsu. Pokud pracujete s dětským trauma nebo separační úzkostí, pravidelnost pomáhá dítěti cítit bezpečí. A když jde o párovou terapii, týdenní sezení často znamená, že se vztahové vzorce nezatvrdí mezi návštěvami. To všechno je část stejného procesu – terapeutický proces, systémový přístup k změně, který vyžaduje čas, opakování a spojitost. Nejde o to, kolikrát jste byli u terapeuta, ale kolikrát jste se ve svém životě přestali chovat jako dříve.
A co když si myslíte, že to nejde? Že nemáte čas, peníze nebo energii? Pak se zeptejte: Co bych musel změnit, abych mohl chodit jen jednou za dva týdny? Možná stačí přesunout sezení na víkend, nebo zkrátit délku z 50 na 30 minut. Některé terapeuty nabízejí i krátké sezení – a to je stále terapie. Neexistuje jedna správná frekvence. Existuje ta, která vám funguje. A ta je ta správná.
V níže uvedených článcích najdete konkrétní příklady – jak různé metody, jako KBT, MBT nebo rodinná terapie, využívají frekvenci sezení k dosažení výsledků. Některé z nich se zaměřují na to, jak dlouho trvá terapie na depresi, jiné na to, jak často se vyskytuje sekundární traumatizace u terapeutů. Všechny se ale vrací k jedné věci: pravidelnost je základ, ne detail.
Jak často chodit na psychoterapii? Týdně je nejúčinnější, jednou za 14 dní je kompromis, měsíčně už je to jen podpora. Zjistěte, proč pravidelnost je klíč k opravdové změně.
Zobrazit detaily