Klastr C: Co to je a jak ovlivňuje psychoterapii, závislosti a duševní zdraví

Co je Klastr C, skupina psychických poruch charakterizovaných úzkostí, obávaným chováním a narušeným pocitem bezpečí. Also known as poruchy osobnosti s úzkostným a obávaným stylem, it zahrnuje poruchy jako obávaná, hranicová a závislá porucha osobnosti, které často přetrvávají i po léčbě závislosti. Klastr C není jen seznam diagnóz – je to způsob, jakým mozek reaguje na trvalý strach, nejistotu a pocit, že se nikdy nezvládne. V Česku se tato skupina objevuje u téměř každého druhého pacienta s alkoholovou nebo jinou závislostí, protože lidé s Klastr C často používají látky jako způsob, jak utlumit vnitřní napětí.

Proč to důležité? Protože když léčíte jen závislost, ale ne řešíte základní strach, který ji pohání, relaps je téměř nevyhnutelný. Duální diagnóza, současná přítomnost závislosti a psychické poruchy. Also known as kombinovaná diagnóza, it je běžná u lidí s Klastr C – až 18 % závislých v Česku má některou z těchto poruch osobnosti. Léčba se musí zaměřit na obě věci najednou. Pokud se vám třeba léčí úzkost, ale neřešíte, proč se vám vždycky zdá, že jste „nepřipravení“ nebo „nedostateční“, závislost se vrátí. Klastr C není o tom, že jste „slabí“ – je to o tom, že jste se naučili přežít v prostředí, kde jste se cítili nebezpečně. A to se nemůže vylečit jen příkazy typu „buď silnější“.

Psychoterapie pro Klastr C potřebuje jiný přístup. Není o tom, jak se vás „vylečí“ – je o tom, jak se naučíte být s tím, co cítíte, aniž byste ho museli potlačit. Kognitivně behaviorální terapie pomáhá rozpoznat myšlenky jako „Jestli někdo řekne ne, znamená to, že jsem zlý“. Mentalizační přístup (MBT) učí, jak pochopit, že jiný člověk nemusí myslet na vás stejně, jako vy na sebe. A právě tyto metody se objevují v článcích o duální diagnóze, poruchách osobnosti a integrované léčbě – protože bez toho, aby se řešil kmen, všechny ostatní snahy jsou jen příkrými náplasty.

V této sbírce najdete příběhy lidí, kteří se naučili žít s tím, že se cítí nejistě – a přesto se nezhroutili. Najdete zde, jak se psychoterapie mění, když se zaměří na hluboké strachy, nejen na příznaky. Jak se děti s obávaným chováním učí pocítit bezpečí. Jak páry překonávají závislost na potvrzení. Jak se lidé s poruchami osobnosti učí vytvářet krizové plány, které je zachrání. A jak se integrovaná péče liší od toho, co vám lékař řekne, když vás pošle na psychologa.