Ortorexie: Co to je a jak se liší od jiných poruch příjmu potravy

Ortorexie je ortorexie, obsesivní návyk konzumovat jen "čisté" nebo "zdravé" potraviny, který přešel hranici péče o tělo a stal se psychickou závislostí. Also known as zdravotní ortorexie, it není oficiálně uznána jako diagnóza v DSM-5, ale už se objevuje v klinické praxi jako samostatný problém.

Nejde o to, abyste jedli zeleninu a ovoce — to je zdravé. Ale když se vám ztratí schopnost jíst s přáteli, přestanete cestovat, nebo se cítíte vinný za kousek čokolády, už to není zdravá výživa. To je porucha příjmu potravy, skupina psychických poruch, které ovlivňují vztah k jídlu, tělu a sebevědomí. Ortorexie se liší od anorexie tím, že se nejedná o počet kalorií, ale o kvalitu jídla. Někdo s ortorexií může jíst hodně, ale jen z nějakého seznamu "povolených" potravin — například jen surové, bio, bezglutenové nebo vegan. Když se to stane pravidlem, které řídí celý život, je to už nemoc.

Co často chybí, je pochopení, že obsesivní stravování, formou psychického nátlaku, který vede k izolaci, úzkosti a ztrátě spontánnosti není zdravý styl života. Je to způsob, jak ovládat nejistotu — když nemůžete ovládat život, ovládáte jídlo. V Česku se to často maskuje pod hesly jako "čistá výživa" nebo "detox", ale za tím stojí stejný mechanismus jako u bulimie nebo anorexie: kontrola, hanba, a potřeba dokonalosti.

V naší sbírce najdete články, které vás provedou tím, jak se ortorexie projevuje v praxi, jak se liší od jiných poruch příjmu potravy, a jak psychoterapie pomáhá překonat tento návyk. Víte, že až 70 % lidí s poruchami příjmu potravy má také kompulzivní cvičení? Nebo že kognitivní omyly o jídle a těle jsou stejné u ortorexie i anorexie? Tyto články nejsou o teorii — jsou o tom, jak se věci dějí v reálném životě, v českých domácnostech, v kancelářích terapeutů a v hlavách lidí, kteří už nevědí, jak se vrátit zpět.