Přetížení v terapii: Kdy terapie přestává pomáhat a co s tím

When přetížení v terapii, stav, kdy klient nebo terapeut přestává mít emocionální a mentální kapacitu na hlubokou práci. Also known as emocionální vyčerpání, it projevuje se jako odstup, unavenost, nebo dokonce odpor k sezením — a to bez ohledu na to, jestli jste klient nebo terapeut. To není známka slabosti. Je to přirozená reakce na přílišnou emocionální zátěž, kterou terapie často vyžaduje.

Přetížení v terapii se nevyskytuje jen u klientů, kteří příliš mnoho zpracovávají najednou. Často se objevuje i u terapeutů — a to častěji, než si lidé myslí. V Česku až 47 % terapeutů zažívá příznaky vyhoření během prvních pěti let praxe. Nejde o to, že nejsou dobrí. Jde o to, že terapie je nejen o poslouchání — je to o tom, jak dlouho dokážete být přítomní, když máte vnitřně nic nezbytného. Když terapeut přestane mít energii, přestává být efektivní. A když klient cítí, že terapeut je „na výpadku“, ztrácí důvěru. To rozbíjí terapeutickou alianci, důvěryhodný a bezpečný vztah mezi klientem a terapeutem, který je základem úspěšné léčby.

Přetížení nevzniká najednou. Vzniká pomalu — když klient přichází na sezení s novým trauma, zatímco staré ještě nebylo zpracováno. Když terapeut má příliš mnoho klientů, má doma problémy, nebo se snaží „zachránit“ všechny. Někdy se to projeví tím, že klient přestane mluvit. Někdy tím, že terapeut začne přerušovat, odpovídat šablonově, nebo se přímo vyhýbat citlivým tématům. To není zločin. Je to signál. A signál se dá číst — pokud víte, na co se dívat.

Co dělat, když cítíte přetížení?

Nemusíte to vydržet. Pokud jste klient a cítíte, že se terapie stává nákladnou zátěží, můžete to říct. Nejste „špatný klient“ jen proto, že jste unavený. Pokud jste terapeut, nečekáte, až se vše rozbije. Požádejte o supervizi. Vezměte si pauzu. Změňte formát. Zkuste krátká sezení. Přesuňte se na online. V Česku už některé terapeutické centra nabízejí „odpočinkové týdny“ pro své pracovníky — a to ne proto, že jsou líní, ale protože vědí, že bez odpočinku není léčba možná.

Podpora, kterou poskytujete, nemůže být bez hranic. A žádná terapie není lepší než ten, kdo ji provádí. Když se přetížení objeví, není to konec. Je to příležitost — k přemýšlení, k přizpůsobení, k lepšímu způsobu práce. V této sbírce najdete články, které vám pomohou rozpoznat příznaky přetížení, pochopit, jak se s ním vypořádat, a najít cestu zpět k efektivní terapii — bez pocitu viny, bez hrubého přesunu na jiného terapeuta, a bez toho, abyste museli „přežít“ jen proto, že to „musíte“.