Chceš pomoci klientovi najít práci, ale necítíš, že ti jeho odpovědi dávají smysl? Nebo se cítíš jako školitel, když vlastně chceš být průvodce? Toto je běžný případ v kariérovém poradenství. Ne každý klient potřebuje stejný přístup. Některým stačí, aby jim někdo naslouchal. Jiným potřebují jasný plán, krok za krokem. A právě tady začíná klíčová otázka: direktivní nebo nedirektivní styl?
Co je direktivní styl a kdy funguje?
Direktivní styl je jako navigace v autě, kdy GPS ti říká, kudy jet, kdy zatáčet a kde zastavit. Poradce přebírá vedení. Dává konkrétní doporučení: „Zašli tento životopis“, „Přihlaš se na tuto pozici“, „Zkus tuto zkoušku“. Je to jasný, strukturovaný přístup, který funguje nejlépe u lidí, kteří jsou přetížení, ztracení nebo zhroutení.
Představ si klienta, který je nezaměstnaný už 18 měsíců. Přestal věřit v sebe. Každá odpověď z firem ho rozčílí. Nemá energii na hledání. V takovém případě je nedirektivní přístup neúčinný. Klient potřebuje, aby někdo řekl: „Tady je cesta. Uděláme to spolu.“ Podle výzkumu Úřadu práce ČR z roku 2020 má direktivní přístup u takových klientů úspěšnost 73 % - znamená to, že tři z pěti lidí najde práci během šesti měsíců.
Direktivní styl je vhodný také u lidí s nízkým seběvědomím. Pokud klient v Bochumském osobnostním dotazníku (BIP) má skóre pod 30. percentil ve škále sebevědomí, je třeba začít s 70 % direktivity. Mgr. Michaela Kubrová, poradkyně s 15 lety zkušeností, to označuje za klíčové: „Necháš ho v klidu jen tak, tak se ztratí.“
Nejlepší výsledky přináší kombinace s technikami jako DISC. Klienty typu „D“ - dominantní, cílevědomí, rychlí - nejvíce motivuje přímá instrukce. Když řekneš: „Zítra pošleš tři životopisy“, nejen to udělají, ale i cítí, že někdo věří, že to dokážou.
Co je nedirektivní styl a pro koho je ideální?
Nedirektivní styl je jako hledání cesty v lese bez mapy. Poradce neříká, kam jít. Ptá se: „Co tě přitahuje?“, „Co tě znepokojuje v těchto volbách?“, „Co by se stalo, kdyby jsi to zkusil?“
Tento přístup funguje u lidí, kteří mají vysokou kognitivní flexibilitu a sebehodnocení nad 70. percentil. Jsou to lidé, kteří už ví, že chtějí něco změnit, ale nevědí co. Nemají strach z nejistoty. Mají energii, ale potřebují prostor, aby našli svou vlastní cestu.
Techniky jako Karty 5S, založené na Hollandově teorii RIASEC, jsou příkladem nedirektivního přístupu. Klient vybere šest karet, které ho nejvíce vystihují. Poradce neříká: „Ty jsi sociální, takže buď učitelem.“ Místo toho říká: „Co ti tyto obrázky říkají o tom, co ti dává smysl?“
Výzkum testforum.cz z roku 2014 ukázal, že u takových klientů je spokojenost s procesem 89 %. Proč? Protože cítí, že rozhodnutí je jejich. A to je klíčové. Podle České poradenské společnosti z roku 2021: „Rozhodnutí je vždy na klientovi.“
Typ „S“ z DISC - vyhledávající soulad, opatrní, důvěřující - reaguje nejlépe na tento styl. Když jim dáš prostor, přijdou na vlastní řešení. Jeden klient, který měl seběvědomí 90. percentil, našel vhodné zaměstnání za dva měsíce jen díky tomu, že mu poradce neříkal, co dělat, ale neustále se ptal: „Co ti tohle cítí?“
Proč není jedna metoda pro všechny?
Není to otázka, který styl je lepší. Je to otázka, který styl je pravý pro toho, kdo sedí před tebou.
U klienta s vysokou emocionální stabilitou a vysokou rozhodností je direktivní styl zbytečný. Je to jako dát návod na sestavení stolu člověku, který už sestavil desítky stolů. Ztrácí motivaci. Naopak u klienta s nízkou rozhodností (25. percentil) je nedirektivní styl nebezpečný. Může se zacyklit. Zůstane ve stádiu „váhám“ po měsíce.
Podle průzkumu FF UPOL z roku 2022 je největší výzvou pro poradce ne to, jak použít metodu, ale kdy přejít z jednoho stylu na druhý. V průměru to trvá 3,2 roku praxe, než poradce zvládne rozpoznat ten správný okamžik. Většina nováčků buď příliš dlouho sedí v „naslouchání“, nebo naopak příliš brzo říká: „Tohle je to, co máš dělat.“
Chyba je v předpokladu, že všechny klienty lze „nabarvit“ podle jedné škály. Není to jen o osobnosti. Je to o kontextu. Kdo je klient? Jak dlouho je nezaměstnaný? Jaké má zkušenosti? Jak se cítí v tuto chvíli?
Hybridní přístup: Když potřebuješ oba styly
Ve skutečnosti se většina dobrých poradců neřídí čistě jedním stylem. Používají hybridní přístup.
První tři sezení: 70 % direktivního vedení. Klient má strach, neví, kde začít. Poradce mu dá strukturu: „Tady je seznam kroků. Uděláme první dva do konce týdne.“
Od čtvrtého sezení: začíná přechod. Zkouší otázky: „Co ti z těchto kroků dělalo největší potíže?“, „Co bys chtěl změnit?“
Do šestého sezení: 30 % direktivity, 70 % nedirektivity. Klient už ví, že to dokáže. Poradce už jen podporuje jeho vlastní rozhodování.
Tento přístup je nejúčinnější u lidí s průměrnou seberealizací. Mezinárodní výzkum z European Journal of Career Guidance (2022) ukazuje, že takový „pokynový nedirektivní styl“ má 83 % úspěšnost. Není to náhoda. Je to věda.
Co říkají metody a techniky?
Když chceš volit správný styl, potřebuješ nástroje. Ne jen intuici.
Bochumský osobnostní dotazník (BIP) je nejrozšířenější. Měří čtyři dimenze: profesní orientace, pracovní chování, sociální kompetence a psychická konstituce. Každá škála ti říká něco o tom, jak klient reaguje na tlak, jak je rozhodný, jak se chová ve týmu. Certifikace stojí 5 500 Kč, ale je to investice. Bez ní jsi jako lékař, který léčí bez vyšetření.
Karty 5S jsou projektivní. Neříkají, co klient je. Ukazují, co v něm žije. Ale pozor: podle Sylvie Navarové (2023) „nelze činit závěry a formulovat doporučení“. Je to výchozí bod, ne cíl. Klient si musí vytvořit vlastní příběh.
DISC je jednoduchý. Typy D, I, S, C. Víš hned, jak komunikovat. Dominantní (D) potřebují rychlost a výsledky. Vyhledávající soulad (S) potřebují bezpečí a důvěru. Pokud to neznáš, můžeš nechat klienta, aby ti řekl, co chce - a přitom mu neříkáš to, co potřebuje.
Co se děje v ČR? Trendy a výzvy
Trh kariérového poradenství v ČR roste. V roce 2022 dosáhl hodnoty 182 milionů korun. Je tam 1 247 registrovaných poradců, ale 63 % pracuje na částečný úvazek. To znamená, že mnoho lidí má malou zkušenost.
Problém je v tom, že 41 % klientů říká, že poradce nepoužil žádnou standardizovanou metodu. Neřekl jim, jak se rozhoduje. Neřekl jim, proč jim navrhuje něco konkrétního.
Od 1. ledna 2024 je povinné, aby akreditovaní poradci znali alespoň jednu standardizovanou metodu diagnostiky osobnosti. To je dobrá zpráva. Znamená to, že kvalita bude růst.
Největší změna přichází z technologií. FF UPOL testuje AI, která analyzuje řeč klienta a doporučuje styl. Přesnost je 78 %. Ale 92 % klientů stále chce lidského poradce. Ne proto, že nechtějí technologii. Ale proto, že rozhodování o kariéře je emocionální. Potřebují někoho, kdo je slyší - ne jen analyzuje.
Závěr: Neříkej, co má dělat. Ptej se, co chce.
Není třeba být „direktivní“ nebo „nedirektivní“. Je třeba být pravý.
Chceš-li pomoci, nejprve pochopte, kdo je před tebou. Je to člověk, který se ztratil? Nebo člověk, který hledá svou cestu? Je to ten, kdo potřebuje ruku, nebo ten, kdo potřebuje zrcadlo?
Nejlepší poradce nejsou ti, kteří mají nejvíce odpovědí. Jsou ti, kteří znají správné otázky. A vědí, kdy je čas položit otázku - a kdy je čas říct: „Zkus tohle.“
Kdy je vhodný direktivní styl v poradenství?
Direktivní styl je vhodný, když klient má nízkou seberealizaci, dlouhodobou nezaměstnanost (více než 12 měsíců), nízké seběvědomí (pod 30. percentil v BIP) nebo je v krizové situaci. V těchto případech potřebuje jasný plán, konkrétní kroky a podporu, která ho vede. U takových klientů má direktivní přístup úspěšnost až 73 % při návratu na trh práce během šesti měsíců.
Proč nedirektivní styl nefunguje u všech?
Nedirektivní styl vyžaduje, aby klient měl dostatek vnitřních zdrojů - vysokou kognitivní flexibilitu, sebehodnocení nad 70. percentil a schopnost sebeanalyzovat. U lidí s nízkou rozhodností nebo emocionální únavou tento přístup vede k zacyklení, prodloužení krize a ztrátě důvěry. Klient si neví rady a poradce se stává pasivním pozorovatelem, což je neefektivní a může být i škodlivé.
Jak poznat, zda je klient připraven na přechod z direktivního na nedirektivní styl?
Poznáš to podle změn v chování: klient začíná klást vlastní otázky, přebírá iniciativu, předkládá vlastní návrhy, projevuje zájem o zpětnou vazbu místo pouhého přijímání pokynů. Pokud začne říkat: „Co myslíš, jestli bych měl zkusit...?“, nebo „Chtěl bych vyzkoušet něco jiného“, je čas snížit direktivitu. V průměru trvá tento přechod 3-4 sezení, ale záleží na individuálním tempu.
Je možné použít jen jeden styl po celou dobu poradenství?
Ne. Většina kvalitních poradenských procesů je hybridní. Začíná se s větším důrazem na direktivitu, pokud klient potřebuje strukturu. Postupně se přechází k nedirektivitě, když klient získá jistotu a schopnost rozhodovat. Používání jen jednoho stylu po celou dobu je nejčastější chybou nováčků - buď se stáváš autoritářem, nebo pasivním pozorovatelem.
Jaké nástroje pomáhají rozhodnout o stylu?
Nejúčinnější jsou standardizované metody: Bochumský osobnostní dotazník (BIP) pro hodnocení osobnostních dimenzí, DISC pro analýzu komunikačního stylu a Karty 5S (RIASEC) pro projektivní výzkum zájmů. Tyto nástroje neříkají, co má klient dělat - ale pomáhají poradci pochopit, jaký přístup bude pro něj nejúčinnější. Bez nich je volba stylu jen hadání.
