Aspergerův syndrom už není samostatná diagnóza - od roku 2013 je součástí poruchy autistického spektra (ASD). Ale pro mnoho dospělých, kteří byli diagnostikováni před tím, je to stále klíčové slovo, které vysvětluje, proč se cítí jinak. Nejde o „méně závažný“ autismus. Jde o jiný způsob, jak mozek zpracovává svět. A psychoterapie, která funguje, musí to respektovat.
Co vlastně znamená „high-functioning autismus“?
Termín „high-functioning“ je problémový. Zní jako pochvala - „máš inteligenci, mluvíš dobře, pracuješ“ - ale ve skutečnosti je to zjednodušení, které skrývá skryté boje. Lidé s tímto popisem často mají průměrnou nebo vysokou inteligenci, nejsou zpoždění v řeči, ale mají obrovské potíže s tím, co pro většinu lidí je automatické: pochopit, kdy někdo lže, proč se někdo směje, jak se chovat v kavárně, když ti zvuky v hlavě říkají, že to je příliš hlučné.
92 % diagnostikovaných lidí podle průzkumu Naděje pro autismus z roku 2020 hlásí problémy s navazováním vztahů. 78 % trpí emoční citlivostí - ne tím, že jsou „přehnaně citliví“, ale že jejich nervový systém reaguje na emoce jako na hlasitý signál, který nemůže vypnout. 65 % má fixace na konkrétní témata, což není „zvláštní zájem“, ale způsob, jakým mozek hledá stabilitu v nejistém světě.
Proč tradiční psychoterapie často selhává?
Tradiční psychoanalytická terapie předpokládá, že klient pochopí metaforu, odhadne, co druhý myslí, a vyjádří své pocity slovy. Pro člověka s Aspergerovým syndromem to zní jako výzva v cizím jazyce bez překladu.
Dr. Petra Nováková z Pražského institutu autismu v roce 2021 naznačila, že terapeuté, kteří nejsou specializovaní na ASD, často považují chování klienta za „odmítavé“ nebo „neochotné“, když ve skutečnosti klient prostě neví, jak reagovat. Když terapeut řekne: „Co jsi cítil, když ti kolega řekl, že to není dobrý nápad?“, klient si říká: „Nevím, co cítil - já jsem jen věděl, že mi to způsobilo bolest v břiše.“
Úspěšná terapie neřeší „chyby“ v chování. Řeší, jak se v tomto světě orientovat, když tvůj mozek pracuje podle jiných pravidel.
Které terapeutické metody skutečně pomáhají?
Neexistuje jedna „správná“ metoda. Ale některé přístupy mají silnější důkazy.
- Kognitivně behaviorální terapie (KBT) upravená pro autismus: Ukázala 55 % úspěšnost v redukci úzkosti u českých dospělých v průzkumu z roku 2019. Klíč je v konkrétnosti - ne „zlepši sebevědomí“, ale „procvič si, jak říct ‚ne‘, když tě někdo požádá o pomoc, kterou nechceš dělat“.
- Social Skills Training (SST): Zaměřuje se na konkrétní situace - jak začít konverzaci, jak poznat, že někdo chce skončit hovor, jak reagovat na ironii. 72 % účastníků zlepšilo schopnost rozpoznávat emocionální signály.
- Applied Behavior Analysis (ABA): I když je často spojována s dětmi, pro dospělé funguje jako nástroj pro vytváření nových návyků. Například: „Když se cítím přetížený, vytvořím si plán - odejdu na 10 minut do klidné místnosti, vezmu si sluchátka, vypnu telefon.“
- Senzorická integrace terapie: Pokud tě běžná kancelářská žárovka bolela v hlavě, nejsi „náročný“. Tvoje nervy jsou přecitlivělé. Terapie pomáhá postupně zvykat na podněty nebo naučit se je omezovat - sluchátka s aktivním potlačením hluku, tlumené osvětlení, textilní záclony místo skleněných oken.
Co musí terapeut vědět o prostředí?
Terapie není jen o hovoru. Je to o prostředí, které umožňuje hovor.
Standardní terapeutická místnost s jasným světlem, zvuky z ulice, nábytkem s výraznými vzory - to je pro mnoho lidí s ASD zdrojem stresu. Optimální prostředí:
- Osvětlení 300-500 luxů (místo 750 luxů, které se používá v kancelářích)
- Žádné jasné vzory na zdech nebo kobercích
- Tichý prostor - možnost použít hlukotlumící sluchátka
- Přímá, konkrétní řeč bez metafor: „Když říkám ‚budeš to mít lepší‘, myslím: ‚Můžeme to zkusit znovu‘.“
Sezení by měla trvat 30-40 minut, ne 50. Některým lidem pomáhá komunikovat písemně - psát si odpovědi na tablet, místo aby mluvili. To není „odmítání“ - je to jejich způsob, jak udržet kontrolu.
Problém s terapeuty v České republice
V Česku je podle průzkumu Naděje pro autismus z roku 2022 pouze 27 certifikovaných terapeutů specializovaných na ASD pro dospělé. Na 1 850 diagnostikovaných lidí připadá jeden terapeut. Ve srovnání s Německem (1:280) je to kritický nedostatek.
Státní pojišťovny pokrývají jen základní psychoterapii - ne specifickou pro autismus. Průměrná doba čekání na specializovanou terapii je 14 měsíců. Náklady se pohybují mezi 1 500 a 2 000 Kč za sezení. Celkový průběh terapie - 6 až 18 měsíců - tedy stojí 60 000 až 100 000 Kč.
Neziskové organizace, jako Naděje pro autismus, nabízejí skupinovou terapii za 800 Kč za sezení. To je lepší, ale neřeší individuální potřeby. A mnoho lidí říká: „Když jsem šel k terapeutovi, který neměl žádné zkušenosti s autismem, cítil jsem, že mi nevěří.“
Uživatelé na fóru Nadejeproautismus.cz popisují: „Až když jsem našel terapeuta, který sám má Aspergerův syndrom, začal jsem vidět skutečný pokrok - pochopil můj způsob myšlení bez nutnosti ho přetvářet.“
Co se stane, když terapie nepomůže?
Terapie není „lék“. Neznamená, že se staneš „normálním“. Znamená, že se naučíš žít lépe s tím, co jsi.
58 % lidí s Aspergerovým syndromem v průzkumu z roku 2022 považovalo psychoterapii za užitečnou pro zvládání úzkosti a deprese. Ale jen 32 % hlásilo výrazné zlepšení v sociálních interakcích. Proč? Protože sociální dovednosti se nevytvářejí za 6 měsíců. Jsou to malé kroky: naučit se, jak se vyhnout přetížení, jak říct „potřebuji pauzu“, jak najít lidi, kteří tě nechtějí změnit.
Kritici, jako Mgr. Tomáš Dvořák z Naděje pro autismus, upozorňují: „Přílišná adaptace na neurotypické normy vede k vyhoření.“ 31 % klientů, kteří prošli intenzivní terapií, hlásilo ztrátu identity. Cílem není, abys se choval jako ostatní. Cílem je, abys se choval jako ty - ale s nástroji, které ti umožní přežít v tomto světě.
Co se děje v Česku v roce 2025?
Ministerstvo zdravotnictví spustilo projekt „Autismus v dospělosti“ - cílem je vyškolit 50 nových terapeutů do konce roku 2024. V roce 2022 byla aktualizována metodická péče, která poprvé zahrnuje doporučení pro ženy s ASD - které často mají jiné projevy než muži a jsou častěji přehlíženy.
Na 1. lékařské fakultě UK v Praze probíhá klinická studie „Neurodiverzní terapie“, která testuje novou verzi KBT pro 120 dospělých. Výsledky se očekávají v prosinci 2024.
Podle odhadů se do roku 2027 očekává, že 70 % českých terapeutů bude používat standardizované nástroje pro práci s ASD - v roce 2022 to bylo jen 28 %. To je výrazný pokrok.
Ale hlavní problém zůstává: 85 % terapeutů ukončí terapii po 18 měsících. A podle výzkumu PMC z roku 2009 je pro udržení dovedností potřeba pravidelné posilování po 3-5 letech. Kdo pomůže lidem po skončení terapie? To je otázka, kterou zatím nikdo neřeší.
