Etické zásady mlčenlivosti v psychoterapii: Jak je chráněno vaše soukromí

Etické zásady mlčenlivosti v psychoterapii: Jak je chráněno vaše soukromí

Stojíte v předpokoji terapeutické místnosti, srdce vám buší, a myslíte si: „Bude můj terapeut opravdu držet tajemství?“ Toto je nejčastější otázka, kterou si klienti kladou, i když ji neřeknou nahlas. A právě tady začíná ta nejdůležitější část psychoterapie - ne metoda, ne technika, ale důvěra. A důvěra se staví na jednom pilíři: mlčenlivosti.

Co znamená mlčenlivost v psychoterapii?

Mlčenlivost není jen „neříkat nic nikomu“. Je to závazek, který se vztahuje na všechno, co se stane v terapeutickém prostoru. Každé slovo, každá emoce, každý popis vztahu, každý strach, každá závist, každá tajná přání - všechno to patří pouze vám. Terapeut nesmí o tom mluvit ani se svým partnerem, ani se svým přítelem, ani se svým šéfem. Ani v kavárně, ani při večírku, ani v rozhovoru s jiným odborníkem - pokud nejste vy s tím souhlasili.

Tento závazek není jen mravní doporučení. Je to právně a eticky závazný prvek, který je v České republice pečlivě kodifikován v Etickém kodexu psychologické profese z roku 2017 a v kodexu České psychoterapeutické společnosti. Podle těchto dokumentů je terapeut povinen chránit vaše údaje nejen během terapie, ale i po jejím ukončení. Dokonce i po vaší smrti - pokud jste neudělali jiné rozporuplné pokyny - jsou vaše informace stále chráněny.

Kdy může terapeut překročit mlčenlivost?

Není to absolutní pravidlo. Existují případy, kdy zákon vyžaduje, aby terapeut informoval příslušné orgány. Ale tyto případy jsou jasně definované a velmi omezené.

Podle českého trestního zákona může terapeut překročit mlčenlivost pouze v následujících případech:

  • Když se dozví o plánovaném trestném činu, který ohrožuje život nebo zdraví třetí osoby (např. plánovaný útok na někoho).
  • Když se dozví o trestném činu, který už byl spáchán a ohrožuje bezpečnost veřejnosti (např. teroristická činnost).
  • Když je případ předán soudnímu řízení a soud vydá příkaz k odhalení informací.

Je důležité pochopit: neexistuje povinnost hlásit sebevražedné myšlenky. Pokud klient řekne: „Myslím na to, abych to skončil“, terapeut nesmí toto sdělit policii nebo rodině - pokud není konkrétní a okamžitá hrozba pro třetí osobu. To je rozdíl oproti některým zemím, například Německu, kde se mlčenlivost může překračovat i kvůli riziku pro vlastní život klienta. V Česku je to jinak. Váš terapeut je povinen se s vámi bavit o bezpečí, ale nesmí vás „vydat“ jen proto, že jste zklamaný nebo ztracený.

Co se stane, když terapeut poruší mlčenlivost?

Porušení důvěrnosti je jedním z nejtěžších etických přestupků v psychologii. Pokud se to stane, terapeut může být vyloučen z profesní komory, ztratit povolení k výkonu činnosti a být nucen zaplatit pokutu až do výše 50 000 Kč. Komora má pravomoc provádět vyšetřování a vydávat veřejná oznámení o porušeních.

Ve skutečnosti se takové případy v Česku vyskytují zřídka - ale když ano, jsou velmi známé. Nejčastějším důvodem stížností v minulosti bylo přesně to, co mnozí lidé obávají: terapeut náhodně zmínil něco z terapie v kavárně nebo při hovoru s jiným odborníkem bez souhlasu. Díky zavedení povinného informování klientů na začátku terapie se tento počet mezi lety 2007 a 2018 snížil o 18 %.

Terapeut ve vodnatém lese nese zapečetěnou krabici s tajemstvím, listy kolem něj představují utajené slova.

Co se stane, když terapeut potřebuje poradit?

Terapeuti nejsou samotní. Pokud se ocitnou v obtížné situaci, konzultují svou práci s kolegou - ale to není „vyprávění“. Je to supervize, a ta je také podmíněna mlčenlivostí. Když terapeut mluví se svým supertorem, nesmí říct vaše jméno, adresu, pracovní místo nebo jiné identifikující údaje. Může říct: „Mám klienta, který trpí úzkostí po rozvodu a má problémy s důvěrou k mužům“ - ale ne: „Máme klienta Jana Nováka z Prahy 5.“

Pokud terapeut potřebuje konzultovat vaši situaci s jiným odborníkem - třeba s psychiatrem nebo s rodinným terapeutem - musí vám to říct předem a získat váš písemný souhlas. Pokud ho nemá, je to porušení. A pokud vás cituje - třeba řekne: „Jak jsem slyšel od jednoho klienta“ - i to je porušení. Neexistuje „anonymní citace“ v psychoterapii. Všechno, co se řekne v terapii, je vaše.

Co se stane, když jste členem rodiny, která chodí na terapii?

Tady se situace komplikuje. Pokud chodíte na terapii s manželem, nebo s rodiči, nebo s dítětem, terapeut má povinnost vysvětlit, že informace z jedné sezení nebudou sdíleny s ostatními členy rodiny - pokud nebudete všichni souhlasit. To znamená: pokud vaše dcera řekne terapeutovi, že se cítí zanedbána, terapeut nesmí to říct vám - pokud ona nechce. A pokud vy řeknete, že se obáváte, že vaše dcera sebere drogy, terapeut nesmí to říct dceři - pokud nechcete, aby to věděla.

Je to těžké. Ale je to správné. Terapeut musí chránit důvěru každého klienta zvlášť. Pokud se rodina chce léčit jako celek, musíte o tom jednat na začátku a jasně si stanovit pravidla.

Co se stane, když terapeut nepředstaví pravidla na začátku?

To je nejčastější chyba - a zároveň nejčastější důvod, proč lidé ztrácejí důvěru. Mnoho terapeutů předpokládá, že klient „ví, jak to funguje“. Ale to není pravda. Mnoho lidí si myslí, že terapeut může sdílet informace s lékařem nebo s rodinou - a když se to pak stane, cítí se zradění.

Podle zákona je terapeut povinen v první sezení předat klientovi informační list, který obsahuje:

  • Co je terapie a jak funguje
  • Jaké metody se používají
  • Jak dlouho bude trvat
  • Jaké jsou ceny a pravidla odvolání
  • Kdy a za jakých okolností může být mlčenlivost překročena

Od roku 2020 je toto povinné i pro webové stránky klinik. Každá klinika musí mít na svém webu vysvětlení mlčenlivosti - ne jen jako text, ale jako jasný dokument, který si můžete stáhnout. Pokud to nemáte, můžete se zeptat. A pokud vám to neřeknou, měli byste se vyhýbat tomuto terapeutovi.

Rodina u stolu s papírovými žábovými, terapeut venku drží uzavřený svitek, symbolizující soukromí každého klienta.

Co se stane, když komunikujete e-mailem nebo přes WhatsApp?

Dnes se všechno děje online. Ale e-mail a WhatsApp nejsou bezpečné. Pokud terapeut komunikuje s vámi přes nešifrované kanály, riskuje porušení zákona o ochraně osobních údajů. Od roku 2022 Česká psychologická komora vyžaduje, aby terapeuti informovali klienty o rizicích nešifrované komunikace. Pokud vám terapeut posílá e-mail s tématem „Tvoje terapie“, ale nepoužívá šifrovaný e-mail, je to nebezpečné.

Nejbezpečnější je používat šifrované platformy jako Signal, ProtonMail nebo speciální terapeutické portály, které jsou navržené pro ochranu dat. Pokud vám terapeut říká: „Pošli mi SMS, to je rychlejší“, měli byste se zeptat: „Je to bezpečné?“ Pokud neví, nebo říká „ne, ale je to jen tak“ - je to varovný signál.

Proč je mlčenlivost tak důležitá?

Protože bez ní není psychoterapie možná. Když se člověk nechce otevřít, když se bojí, že mu někdo řekne: „To jsem řekl mamince!“, nebo „To jsem řekl šéfovi!“, pak se všechno zastaví. Terapie se stává povrchní. Ztrácí smysl.

MUDr. Kryl, který v roce 2008 psal v časopise Psychiatrie pro praxi, řekl: „Bezpečí terapeutického vztahu znamená pro terapeuta chránit důvěrnost veškerého dění v psychoterapii, tedy nejen sdělených informací, ale i emocí.“

Nejde jen o slova. Jde o to, že když řeknete: „Cítím se jako zločinec, protože jsem se podílel na rozpadu rodiny“, a terapeut to neřekne nikomu - pak se můžete začít věřit. A až se začnete věřit, můžete se začít léčit.

Co si pamatovat, když začnete terapii?

- Všechno, co řeknete, je vaše. Ani terapeut nemá právo to říct, pokud nejste souhlasili.

- Neexistuje „náhodná informace“. Pokud vám terapeut něco řekne o jiném klientovi - i když neřekne jméno - je to porušení.

- Požádejte o informační list. Pokud vám ho na začátku nedá, nechte ho. To není normální.

- Nezaměňujte mlčenlivost s tajemstvím. Mlčenlivost je profesní povinnost. Tajemství je něco, co si lidé uchovávají. Terapeut nechává vaše tajemství tajným - protože to je jeho práce.

- Nebojte se se ptát. Pokud si nejste jistý, kdy může terapeut něco sdělit - zeptejte se. Je to vaše právo.

Může terapeut sdílet informace s lékařem nebo psychiatrem?

Ano, ale pouze s vaším písemným souhlasem. Terapeut nesmí předat žádné informace o vaší terapii lékaři, psychiatrovi ani jinému odborníkovi bez vašeho výslovného souhlasu. Pokud se rozhodnete, že chcete, aby terapeut komunikoval s lékařem - například kvůli léčbě léky - musíte podepsat formulář, který jasně určuje, které informace může sdílet a s kým. Bez tohoto dokumentu je jakékoliv sdílení porušením etického kodexu.

Může terapeut mluvit o mé terapii se svou rodinou nebo přáteli?

Ne. Terapeut nesmí mluvit o vaší terapii s nikým - ani se svým manželem, přítelem, rodiči ani kolegou, pokud to není součástí profesní supervize a pokud jste neudělali písemný souhlas. I když si myslí, že „to nevadí“, nebo „to neřeknu jméno“, je to porušení. Každý detail z vaší terapie je vaše vlastnost. Pokud vás někdy terapeut „vypráví“ o jiném klientovi, i když neřekne jméno - je to také porušení, protože může být identifikovatelný.

Co když se dozvím, že terapeut porušil mlčenlivost?

Můžete podat stížnost do České psychologické komory. Každý klient má právo podat stížnost, pokud se domnívá, že byla porušena důvěrnost. Komora provádí vyšetřování a v případě potvrzení porušení může uložit pokutu až do výše 50 000 Kč, vyloučit terapeuta z komory nebo vyžadovat další vzdělávání. Stížnost je možné podat i anonymně, ale je důležité uvést co nejvíce konkrétních detailů - kdy, kde, co se řeklo, kdo to řekl.

Je mlčenlivost platná i po ukončení terapie?

Ano. Závazek k mlčenlivosti trvá navždy - i po ukončení terapie, i po vaší smrti. Terapeut nesmí předávat vaše informace nikomu, ani po vaší smrti, pokud nemáte písemné pokyny, že to má udělat. Dokonce i v případě, že vaše rodina chce vědět, co jste řekli v terapii, terapeut nesmí říct nic. Toto pravidlo je jedním z nejdůležitějších pro udržení důvěry v profesi.

Může terapeut využít mé příběhy ve výuce nebo ve veřejných přednáškách?

Ne. Terapeut nesmí využívat vaše příběhy, ani v rámci výuky, ani ve veřejných přednáškách, ani v knihách, pokud nejste písemně souhlasili. Dokonce i pokud změní jména, místa nebo detaily - pokud je možné vás identifikovat, je to porušení. Pokud terapeut chce použít váš příběh jako příklad, musí vám to říct předem, vysvětlit, jak to bude použito, a získat váš písemný souhlas. Bez toho je to etické porušení.

Psychoterapie není o tom, jak se vám někdo snaží „pomoci“. Je to o tom, jak se můžete v nějakém bezpečném prostoru znovu seznámit s sebou samým. A tohle bezpečí neexistuje bez mlčenlivosti. Pokud to nevíte, nechte si to vysvětlit. A pokud vám to někdo neřekne - nechte to být. Vaše soukromí není komodita. Je to vaše právo.