Nejde o to, jestli terapeut mluví jemně nebo má pohodlné křeslo. Dobrý terapeutický přístup se pozná podle toho, co dělá - ne podle toho, co říká. Pokud ti terapeut nikdy neřekne, proč jdeš na sezení, co chceš dosáhnout a jak poznáš, že se blížíš k cíli, tak to není terapie. To je rozhovor, který může trvat roky a nikam tě nepřivede.
Co vlastně je terapeutický přístup?
Terapeutický přístup je jako návod, jak se dostat z bodu A do bodu B. Ne každý návod je ale stejně dobrý. V Česku je registrováno přes 400 různých přístupů, ale jen několik z nich má vědecky ověřenou efektivitu. Nejčastější jsou kognitivně behaviorální terapie (CBT), psychodynamická terapie, humanistické přístupy a systémová terapie. Každý z nich má svůj způsob, jak přistupovat k problémům - ale jen některé z nich skutečně fungují.
Kognitivně behaviorální terapie (CBT) se zaměřuje na konkrétní myšlenky a chování. Například pokud máš úzkost před veřejnými vystoupeními, CBT ti pomůže postupně vystavovat se této situaci, zároveň ale naučí, jak přehodnotit myšlenky typu „všichni se budou smát“. Studie z Karlovy univerzity ukazují, že CBT má úspěšnost až 70 % u úzkostných poruch. Psychodynamická terapie naopak prozkoumává hluboké kořeny problémů - často spojené s dětstvím nebo vztahy. Je účinnější u komplexních osobnostních problémů, které trvají více než pět let. Humanistické přístupy, jako je klient-centered terapie, se soustředí na to, aby klient pocítil, že je přijatý tak, jak je. Tento přístup má úspěšnost kolem 45 % u problémů se sebepojetím, ale není vhodný pro akutní poruchy.
Co hledat u terapeuta - nejen tituly, ale metody
Ne každý, kdo říká „jsem terapeut“, má skutečný výcvik. Podle Ministerstva zdravotnictví ČR musí mít akreditovaný terapeut minimálně 4200 hodin teoretického vzdělání a 1500 hodin supervizované praxe. To znamená čtyři až šest let výuky, včetně 600 hodin sebezkušenosti (kde terapeut prochází vlastní terapií) a 200 hodin supervize. Jen 58 % terapeutů v soukromé praxi má tento akreditovaný výcvik. Zbytek se učil na víkendových kurzech, které trvají dva dny a stojí 5 000 Kč. To není vzdělání. To je dobrovolnictví.
Když se ptáš, jaký přístup terapeut používá, měl by ti to říct hned. Není to tajemství. Pokud říká: „Mám svůj vlastní styl“ nebo „Všechno tohle je jen návrh“, je to červená vlajka. Důvěryhodný terapeut řekne: „Používám CBT s prvkami systémové terapie. Pracujeme na tom, abychom snížili frekvenci panických záchvatů z 5x týdně na 1x za měsíc. Používáme denní záznam úzkosti a každých 4 sezení kontrolujeme pokrok.“
Práce s cíli - to je to, co dělá rozdíl
Bez cílů je terapie jako cesta bez mapy. Můžeš jít hodiny, ale nevíš, jestli jsi blíž k cíli nebo jen obíháš kruh. Podle průzkumu České psychologické společnosti 65 % lidí, kteří terapii předčasně ukončili, uvedlo jako hlavní důvod: „Nevěděl jsem, kam to vlastně směřuje.“
Dobrý terapeut společně s tebou stanoví SMART cíle ještě v prvních 3-5 sezeních. Co to znamená?
- Specifický: Ne „chci být šťastnější“, ale „chci mít méně panických záchvatů - z 5x týdně na 1x za 2 týdny“.
- Měřitelný: Jak to poznáš? Například pomocí denního záznamu úzkosti na stupnici 1-10.
- Dosažitelný: Cíl nemůže být „přestat být deprese“. To je nemožné. Ale „zlepšit spánek z 4 hodin na 6 hodin za týden“ ano.
- Relevantní: Cíl musí mít pro tebe smysl. Pokud ti terapeut dá cíl „zlepšit vztah s matkou“, ale ty o ní nechceš mluvit, tak to nepracuje.
- Časově omezený: „Za 12 sezení“ je lepší než „když to budeš chtít“.
Podle studie Psychologického ústavu AV ČR jsou terapie s pravidelným měřením cílů o 35 % efektivnější. Ať už používáš Beckovu škálu deprese, Outcome Rating Scale nebo jen jednoduchý denní záznam - pokud se cíle nezaznamenávají, terapie se nezlepšuje.
Co se děje v praxi - skutečné příklady
Na platformě Terapie.cz, kde bylo analyzováno 1 245 recenzí v roce 2023, terapeuti, kteří pravidelně pracovali s cíli, měli průměrné hodnocení 4,7 z 5. Ti, kteří cíle nezadávali, dosahovali jen 3,2. Co lidé píší?
„Můj první terapeut mi nikdy neřekl, co chceme dosáhnout. Po 10 sezeních jsem byl stejně špatně. Teď mám terapeuta, který si se mnou na začátku každého měsíce definuje cíle. To je úplně jiné.“
„Terapeut mi vnutil, že můj problém je „nedostatek lásky v dětství“. Neřekl mi, jak to změnit. Po 15 sezeních jsem si řekl, že tohle není terapie.“
A to je přesně to, co rozlišuje dobrý přístup od nesmyslu. Důvěryhodný terapeut neříká: „Tohle je váš problém.“ Říká: „Co bys chtěl změnit? Jak bys to poznal? A co bych mohl dělat, abych ti pomohl?“
Který přístup vybrat - a kdy?
Není žádný „nejlepší“ přístup. Je to jako vybírat zbraň - záleží na tom, co potřebuješ.
| Přístup | Nejlepší pro | Průměrná délka | Úspěšnost | Měřitelný pokrok? |
|---|---|---|---|---|
| Kognitivně behaviorální terapie (CBT) | Úzkost, deprese, fobie, PTSD | 12-20 sezení | 68 % | Ano - jasná technika a měření |
| Psychodynamická terapie | Komplexní osobnostní problémy, opakující se vztahy | 2-5 let | 52 % | Ano, ale pomalejší |
| Humanistické přístupy | Nízké sebevědomí, pocit prázdnosti | 15-30 sezení | 45 % | Částečně - závisí na klientovi |
| EMDR | PTSD, traumata | 8-12 sezení | 77 % | Ano - standardizované protokoly |
| Systémová terapie | Problémy v rodině, páru, týmu | 10-25 sezení | 55 % | Ano - sledování vzorců |
EMDR má vysokou úspěšnost u PTSD, ale pouze 32 % terapeutů v Česku má akreditovaný výcvik. Pokud ti někdo nabízí EMDR a neumí dokázat, že má certifikaci, nevěř mu. Stejně tak - pokud ti někdo říká, že „transpersonální terapie“ je „nejhlubší“, ale nemá žádnou standardizovanou metriku, je to riskantní.
Co ti může terapeut říct - a co ne
Dobrý terapeut:
- Řekne ti, jaký přístup používá a proč.
- Společně s tebou stanoví cíle v prvních třech sezeních.
- Pravidelně kontroluje pokrok (každých 3-4 sezení).
- Používá ověřené nástroje (např. PHQ-9, CORE-OM, Outcome Rating Scale).
- Neříká: „Tohle je pravda.“ Říká: „Co si o tom myslíš ty?“
Špatný terapeut:
- Neřekne, jaký přístup používá.
- Nezadává cíle nebo je příliš všeobecné („chci být šťastnější“).
- Mění metody bez vysvětlení.
- Říká: „Vím, co je tvůj problém.“
- Nepoužívá žádné měření - jen „cítí“.
Co můžeš udělat sám
Nejsi pasivní zákazník. Ty jsi hlavní postava v terapii. Můžeš:
- Požádat o vysvětlení přístupu - a nenechat se odradit.
- První sezení považovat za „testovací“ - nejde o to, jestli se ti líbí, ale jestli máš jasno.
- Pravidelně se ptát: „Co jsme dosáhli? Co se změnilo?“
- Nejít na terapii, když ti terapeut nabízí „víkendový kurz“ nebo „energetické čištění“ jako hlavní metodu.
- Používat aplikace, které ti pomáhají sledovat náladu (např. Daylio, Moodfit) - a přinášet data na sezení.
Podle průzkumu Asociace českých a moravských psychologů 92 % úspěšných terapií zahrnuje pravidelnou diskusi o tom, zda přístup klientovi vyhovuje. To znamená: nemusíš být slušný. Můžeš říct: „Tohle mi nepomáhá. Co můžeme změnit?“
Budoucnost terapie - a co se děje v Česku
Od 1. ledna 2023 má každý akreditovaný terapeut v Česku vlastní záznam v centrálním registru. To znamená, že už nemůžeš být „terapeut“ bez výcviku - a to se dá ověřit. V roce 2024 bude zaveden systém pravidelných kontrol kvality, s důrazem právě na práci s cíli. 68 % terapeutů plánuje zavést systematické měření pokroku do konce roku.
Trh roste. V roce 2022 byl hodnotou 2,1 miliardy Kč. Do roku 2025 se očekává 3,4 miliardy. Ale ne všichni, kdo vstoupí, jsou kvalitní. Stále působí kolem 1 200 terapeutů bez akreditovaného výcviku - to je 30 % trhu. Důležité je, že 63 % obyvatel Česka už dnes považuje za důležité, aby terapeut pracoval s jasně definovanými cíli. V roce 2018 to bylo jen 38 %. Lidé se učí. A ty se taky můžeš naučit.
Jak poznám, že terapeut má akreditovaný výcvik?
Zkontroluj, zda je zapsán v registru Ústavu zdravotnických informací a statistiky. Všechny akreditované terapeuty mají jednoznačný identifikátor. Pokud ti terapeut řekne, že „má certifikaci“, požádej ho o číslo registru nebo jméno akreditující instituce (např. Česká lékařská komora, Česká psychologická společnost). Pokud to neumí, je to podezřelé.
Je CBT vhodná pro všechny problémy?
Ne. CBT je nejúčinnější u konkrétních poruch: úzkost, deprese, fobie, PTSD. Ale pokud máš hluboké, dlouhodobé problémy s identitou, vztahy nebo pocitem prázdnosti, může být psychodynamická terapie nebo humanistický přístup lepší volbou. CBT není „nejlepší“ - je jen nejvíce důkazem podložená pro určité případy.
Může terapeut měnit přístup během terapie?
Ano, ale jen pokud to vysvětlí. Pokud jsi začal s CBT kvůli úzkosti a po 8 sezeních ti terapeut řekne: „Všiml jsem si, že to není úzkost, ale hluboký pocit nevlastnosti - teď přecházíme na psychodynamický přístup“, tak to může být správné. Ale pokud to udělá bez vysvětlení, bez společného souhlasu a bez změny cílů - je to neetické.
Co dělat, když terapeut nechce měřit pokrok?
Přímo se ho zeptej: „Proč nechcete měřit, jak se pohybujeme k cíli?“ Pokud odpoví: „Tohle není potřeba“ nebo „Terapie není o měření“, tak to není profesionální přístup. Měření není „nudné“. Je to základ. Bez něj nemáš žádnou záruku, že se něco děje. Můžeš i přijít s vlastními nástroji - např. denní záznam nálad - a požádat ho, aby se k nim připojil.
Je online terapie stejně účinná jako osobní?
Ano, podle více než 50 studií z let 2020-2025. Online terapie má stejnou efektivitu jako osobní, pokud je prováděna terapeutem s akreditovaným výcvikem a používá standardizované přístupy (např. CBT). V Česku se online terapie za poslední tři roky zvýšila o 63 %. Klíčem je nejen forma, ale kvalita přístupu - a to znamená práci s cíli, měření pokroku a pravidelnou komunikací.
