Psychoterapie není jen pro „blázny“: Kdo skutečně chodí na terapii a proč

Psychoterapie není jen pro „blázny“: Kdo skutečně chodí na terapii a proč

Každý třetí Čech už někdy vyhledal psychoterapeuta. To není výjimka. To je realita. A přesto se stále slyší věty jako: „Ty jsi blázen, že chodíš na terapii?“ Nebo: „To je jen pro ty, co mají nějakou chorobu.“ Tady je pravda: psychoterapie není pro „blázny“. Je pro lidi, kteří chtějí žít lépe. Pro ty, kteří se cítí vyčerpaní, ztracení, přetížení nebo jen trochu mimo. A v České republice se to postupně začíná poznávat.

Nejste sami - většina lidí, kteří jdou na terapii, nemá „šílenou“ diagnózu

Podle dat Národního registru zdravotních informací z roku 2024 je typický klient české psychoterapie žena ve věku 28-45 let s vysokoškolským vzděláním. Co ji vede k terapii? Ne není to schizofrenie, ne není to bipolární porucha. Je to životní krize - rozvod, ztráta práce, přetížení na zaměstnání, problémy v partnerském vztahu, pocit, že „to tak nemůže pokračovat“. Nebo jednoduše - stres, který už nezvládáš sám.

71 % lidí, kteří navštěvují soukromé terapeuty, potřebuje jen deset sezení nebo méně. To znamená: terapie není dlouhodobý proces, který trvá desetiletí. Je to nástroj, který ti pomůže zorientovat se, získat jasnost a najít cestu ven z toho, co tě tláče. Mnoho lidí přijde na pár sezení, aby si prošlo rozvodem, nebo aby se naučilo mluvit s dětmi, když se cítí bezmocné. Někdo přijde kvůli úzkosti před prezentací, jiný kvůli tomu, že už deset let neví, co ho opravdu baví.

Co se skutečně děje na terapii? Není to žádná magie

Ne, terapeut ti neřekne, co máš dělat. Neřekne ti, že máš opustit manžela nebo změnit práci. On ti pomůže počítat s tím, co už víš. Většinou už víš, co by ses měl změnit. Jen ti to někdo neumožňuje říct nahlas. Nebo ti to někdo v hlavě přerušuje: „To je hloupost.“ „To nikdo nechápe.“ „Nemůžeš to říct.“

Na terapii máš prostor, kde můžeš říct všechno - bez soudění, bez výčitek. To je to, co lidé nejčastěji hodnotí: bezpečný prostor. 87 % klientů říká, že právě to jim pomohlo nejvíc. A pak přijde ta druhá věc: praktické nástroje. Naučíš se, jak se uklidnit, když tě přehluší stres. Jak se vyhnout záporným myšlenkovým smyčkám. Jak se vyjádřit, aniž bys se cítil jako útočník. Jak si vytvořit hranice, když ti všichni všechno vyžadují.

Nejčastější přístupy v ČR jsou kognitivně-behaviorální terapie (KBT), systémová terapie a terapie přijetí a odhodlání (ACT). KBT ti pomůže pochopit, jak tvoje myšlenky ovlivňují tvé city a chování. ACT tě naučí přijmout nepříjemné city, aniž bys je musel „vyřešit“. Systémová terapie se dívá na vztahy - jak ti v rodině, partnerském vztahu nebo na práci vlivy ovlivňují. A všechny tyto metody mají jedno společné: jsou doloženě účinné.

Metaanalýza 177 studií z Masarykovy univerzity ukázala, že psychoterapie má účinnost 72-85 % při léčbě úzkostných poruch a 68-80 % u depresí. To je víc než u mnoha léků. A není to jen „pomoc“. Je to změna životního scénáře.

Online terapie? Ano, a funguje skoro stejně dobře jako klasická

Nedávno jsem se dozvěděl, že 68 % lidí, kteří začali terapii online, pokračovalo alespoň 6 měsíců. Většina z nich nejprve váhala. „Nemůže to být stejně dobré, když to děláme přes obrazovku.“ Ale pak zjistili: když jsi v pohodlí svého domova, když nemusíš cestovat, když nemusíš být v očích ostatních, tak se otevřeš lépe.

Studie z roku 2025 ukazují, že online terapie má účinnost 65-78 % v porovnání s prezenční formou. U obsedantně-kompulzivní poruchy dosahuje dokonce 75 % - to je téměř stejně jako klasická terapie. A pro mnoho lidí je to jediná možnost, jak dostat pomoc. V Karlových Varech, například, je těžké najít terapeuta vůbec. V Praze se termín dostaneš za týden. V jiných městech to může trvat měsíce.

Online terapie není „levná verze“. Je to jiný způsob. A pro mnoho lidí je to ten správný.

Terapeut a klientka sedí v klidné místnosti, slzy se mění v ptáky, zatímco list padá z okna.

Proč to v ČR není snazší? Je to o penězích a zákoně

Největší překážka není stigmatizace. I když je stále přítomná - 63 % lidí se bojí, že je někdo označí za „blázna“. Ale hlavní překážka je peníze.

Průměrné sezení stojí 800-1 500 Kč. A neexistuje systém, který by to pokryl. Pouze kliničtí psychologové a lékaři mohou poskytovat úhradově zajištěnou terapii. To znamená: pokud chceš jít k psychoterapeutovi, který má magisterské vzdělání, 5 let specializačního vzdělání a certifikát České asociace pro psychoterapii - musíš to platit z vlastní kapsy.

43 % lidí, kteří o terapii přemýšleli, se rozhodlo proti - jen kvůli ceně. A 65 % klientů říká, že finanční náklady je nutí ukončit terapii dříve, než by chtěli.

Je to absurdní. V Německu je psychoterapie od roku 2004 pokryta pojištěním. V Česku je to stále „soukromá služba“. A přitom se v ČR ročně utratí 2,8 miliardy korun na psychoterapii. Růst je 7,2 % ročně - o 3,5 % více než průměr EU. Lidé chtějí pomoc. Jen ji nemají přístupnou.

Kdo je skutečně kvalifikovaný? A jak najít toho správného?

Ne každý, kdo říká „jsem terapeut“, je skutečně kvalifikovaný. V ČR neexistuje zákon, který by ochraňoval název „psychoterapeut“. To znamená: někdo si může udělat kurz na internetu, získat certifikát za 10 000 Kč a začít pracovat. A to je problém.

Česká asociace pro psychoterapii (ČAP) má 2 200 certifikovaných terapeutů. A jejich vstupní podmínky jsou přísné: musíš mít magisterské vzdělání z psychologie nebo medicíny, pak 4-5 let specializačního vzdělání, 200 hodin supervizované praxe a 400 hodin teoretické přípravy. Od roku 2026 se to zvyšuje ještě víc.

Ale většina lidí neví, jak to najít. Průměrně potřebuješ 3-5 kontaktů, než najdeš někoho, s kým se cítíš dobře. A 52 % lidí říká, že jejich první terapeut nebyl ten správný. To je normální. Není to jako k lékaři, kde máš jen jednu možnost. Terapie je o vztahu. A ten se musí vybudovat.

Najdi terapeuta přes registru ČAP. Zkontroluj, jestli má certifikát. Přečti si jeho profil. Co se specializuje? Co používá za metody? Je to pro tebe? A neboj se prvního kontaktu. Většina terapeutů nabízí bezplatný 15-20 minutový rozhovor. Tam zjistíš, jestli ti to sedí.

Město s srdci jako budovami, žebřík s větami vede k slunci 'Budoucnost', lidé odpouštějí náklady.

Co se mění? A proč to bude lepší

V březnu 2025 ČAP schválil nový certifikační řád. Od roku 2026 bude každý terapeut muset mít 400 hodin teorie a 200 hodin praxe. To je víc než většina zemí v EU. A v červnu 2025 vyšel strategický dokument „Psychoterapie ve zdravotnictví“, který chce vytvořit samostatný statut psychoterapeuta - jako je u lékaře nebo zubního lékaře.

Je to první krok k tomu, aby psychoterapie byla součástí základní péče. Aby nebyla jen „soukromá luxusní služba“. Aby ji mohli dostat i ti, kdo nemají 1 500 Kč na sezení.

Na říjen 2025 se v Praze koná setkání Evropské asociace pro psychoterapii. Budou se bavit o tom, jak integrovat terapii do primární péče - do ordinací, do zdravotních středisek. To je budoucnost. A ta budoucnost už začíná.

Kdo by měl jít na terapii? A kdo ne?

Neexistuje žádný „správný“ důvod, proč jít na terapii. Jen existují důvody, proč ne.

Chodí na terapii:

  • lidé, kteří se cítí vyčerpaní, ale nevědí proč
  • ti, kteří se chtějí vypořádat s minulostí
  • rodiče, kteří nevědí, jak reagovat na dítě
  • muži, kteří se už dlouho neodváží říct, že jim je špatně
  • lidé, kteří chtějí přestat být sebou samými, kteří chtějí být víc

Nejde o to, jestli jsi „blázen“. Jde o to, jestli chceš přestat být v tom, co tě dělá nešťastného.

Psychoterapie není pro „blázny“. Je pro lidi, kteří se nebojí se podívat dovnitř. A kteří věří, že život může být lepší - i když teď to nevypadá.

Je psychoterapie jen pro ty, kdo mají duševní poruchu?

Ne. Většina lidí, kteří chodí na terapii v ČR, nemá diagnózu. Přicházejí kvůli stresu, vztahovým problémům, životní krizi, pocitu, že „to tak nemůže pokračovat“. Psychoterapie je nástroj pro zlepšení kvality života - ne jen pro léčbu nemoci.

Je online psychoterapie účinná?

Ano. Studie z roku 2025 ukazují, že online terapie má účinnost 65-78 % v porovnání s prezenční formou. U některých poruch, jako je obsedantně-kompulzivní porucha, dosahuje až 75 % účinnosti. Pro mnoho lidí je to jediná dostupná možnost, zejména v regionech s nedostatkem terapeutů.

Proč je psychoterapie v ČR tak drahá?

Protože v Česku neexistuje zákon, který by zahrnoval psychoterapii do systému zdravotního pojištění. Pouze kliničtí psychologové a lékaři mohou poskytovat úhradově zajištěnou pomoc. Psychoterapeuti s certifikátem ČAP musí pracovat jako soukromí odborníci - a proto se jejich služby platí z vlastní kapsy. Průměrná cena sezení je 800-1 500 Kč.

Jak najít kvalifikovaného psychoterapeuta?

Začni na registru České asociace pro psychoterapii (ČAP), která sdružuje přes 2 200 certifikovaných terapeutů. Zkontroluj, jestli má terapeut platný certifikát, specializaci na tvůj problém a zkušenosti. Většina nabízí bezplatný 15-20 minutový rozhovor - využij ho, abys zjistil, jestli ti to sedí.

Je pravda, že první terapeut často není ten správný?

Ano. Podle průzkumu ČAP z června 2025 52 % klientů změnilo terapeuta, protože první volba nebyla úspěšná. Terapie je o vztahu - a ten se musí vybudovat. Není to chyba, že to nevyšlo. Je to normální součást procesu. Neztrácej naději - najdi někoho, s kým se cítíš bezpečně.