Anorexie: Co je to skutečně a jak psychoterapie pomáhá překonat poruchu příjmu potravy

Co je anorexie, porucha příjmu potravy, která se projevuje extrémním omezením jídla a narušeným vnímáním vlastního těla. Also known as anorexia nervosa, it není otázka vůle nebo mody – je to komplexní duševní porucha, která často vzniká jako způsob, jak zvládnout pocit bezmoci.

Anorexie se často překrývá s prací se studem, technikou, která pomáhá lidem přijmout svou identitu místo toho, aby se snažili být „dostatečně dobrými“. Mnoho lidí s anorexií si myslí, že pokud budou tenkší, budou lepší – a toto přesvědčení se zakoření v hlubokém pocitu vlastní nízké hodnoty. Psychoterapie nepracuje jen s jídlem – pracuje s tím, proč se člověk vůbec bojí být tím, kím je. A právě tady se objevuje spojení s poruchami osobnosti, které často stojí za dlouhodobými problémy s sebepřijetím a vztahy. Lidé s anorexií často mají i hraniční nebo občas perfekcionistické rysy – a to všechno se v terapii projevuje jako jedna celistvá potřeba: být viděný, přijatý, nejen jako tělo, ale jako člověk.

Nejde o to, aby člověk začal jíst více – nejde o to, aby se zasekla na kaloriích. Jde o to, aby se naučil důvěřovat svému tělu, svým pocitům, svému hladu. A to se děje pomalu, v bezpečném prostoru, kde se nesoudí, ale slyší. V Česku se v léčebnách používá práce se studem u 62 % pacientů s dlouhodobými závislostmi – a anorexie je jednou z těch nejvíce příbuzných poruch. Tady se nejedná o závislost na alkoholu, ale na kontrole, na dokonalosti, na tom, že „nemůžu být dostatečně dobrý“.

V této sbírce najdeš články, které se dotýkají toho, co se skrývá za anorexií – od práce se studem přes psychoterapii poruch osobnosti až po to, jak se vztahy v rodině mění, když někdo bojuje s jídlem. Najdeš i to, jak děti a dospívající ukazují první varovné znamení, a jak se v terapii pracuje s tělem, když slova selhávají. Každý článek je napsaný pro ty, kdo už nechtějí jen „vyléčit“ tělo – ale začít znovu žít.