Sebevražednost je sebevražednost, stav, kdy člověk vnímá smrt jako jediné útěchy od neukončitelného psychického utrpení. Also known as sebevražedné myšlenky, it není impulzivní rozhodnutí, ale výsledek dlouhodobého vyčerpání, které se často skrývá za klidem nebo odstupem. Mnoho lidí si myslí, že kdo hovoří o sebevraždě, nechce skutečně zemřít. To je nebezpečná iluze. Když někdo řekne: „Nemám důvod žít“, neříká to jako výraz. Říká to jako výkřik. A ten potřebuje slyšet, ne vysvětlování.
Sebevražednost se neobjevuje náhodně. Často je spojena s depresemi, které nejsou jen smutek, ale úplné vyčerpání schopnosti cítit radost. Also known as úzkostně-depresivní porucha, it může způsobit, že každý den vypadá stejně — jako zátěž, která už nejde nést. Další klíčový faktor je zanedbávání v dětství, které učí člověka, že jeho potřeby nejsou důležité a že jeho bolest není platná. Also known as emoční zanedbávání, it může zůstat skrytá v pozadí celého života, dokud se něco nerozpadne. Tyto věci nejsou jen „psychologické problémy“. Jsou to hluboké rány, které tělo i mozek ukládají jako paměť — a které mohou vést k tomu, že smrt přijde jako jediné uvolnění.
Není potřeba čekat na krizi. Pokud někdo přestává reagovat, přestává mluvit, nechává věci, které dříve miloval, nebo říká věty jako „Všichni budou raději bez mě“ — to je signál. Neřešte to slovy jako „Buď silný“ nebo „Všechno to projde“. Místo toho řekněte: „Vidím, že to máš těžké. Nejsi sám. Chci ti pomoci najít někoho, kdo to dokáže slyšet.“
Psychoterapie není o tom, jak „přemýšlet pozitivněji“. Je o tom, jak zase začít cítit, že vaše bolest má smysl, že nejste závadou, že existujete i když se necítíte dobře. V článcích níže najdete konkrétní metody, které pomáhají lidem, kteří se cítili ztraceni — od tělesně zaměřených přístupů, které pomáhají překonat vyčerpání, až po terapie, které pomáhají rozpoznat a překonat myšlenky, které vás přesvědčují, že nejste hodný života. Některé články se věnují tomu, jak podpořit někoho, kdo to prožívá. Jiné ukazují, jak se sám chránit, když jste v krizi. Všechny jsou napsané pro lidi, kteří už nechtějí jen teorie. Potřebují vědět, co dělat zítra ráno — a kdo je může opravdu slyšet.
Poruchy osobnosti zvyšují riziko sebevraždy šestkrát. Hraniční porucha je nejnebezpečnější - až 10 % pacientů zemře sebevraždou. Naučte se rozpoznat spouštěče a vytvořit konkrétní krizový plán, který může zachránit život.
Zobrazit detaily