Tiky a ADHD: Co je skutečně porucha a co jen odlišnost

When working with tiky, nekontrolovatelné pohyby nebo zvuky, které často vznikají bez vědomí a mohou být spojeny s ADHD nebo jinými neurologickými rozdíly. Also known as tikové poruchy, it není vždy známkou nemoci, ale často způsobem, jak mozek zpracovává přetížení nebo stres. Tiky se projevují jako mrknutí, kašel, zvuky nebo pohyby hlavy – a často se objevují u dětí, které mají také ADHD, poruchu pozornosti a hyperaktivity, která ovlivňuje schopnost soustředit se, zadržet impulzy a řídit energii. Also known as porucha hyperaktivity, it nemá jednoduchou příčinu – není výsledkem špatného výchovy, ale rozdílného fungování mozku. Tyto dvě podmínky se často překrývají. V Česku se odhaduje, že až 60 % dětí s ADHD má také nějaký typ tiků – a naopak, mnozí s tiky trpí i pozornostními potížemi. Ale to neznamená, že je potřeba „vylečit“. Často stačí pochopit, že mozek jen jinak zpracovává informace – a přizpůsobit prostředí, nebo osobu.

Největší chyba je považovat tiky za špatný zvyk nebo ADHD za nedostatek disciplíny. Věda už dávno potvrdila: toto není otázka „chování“, ale neurologické rozdílnosti. Výzkumy ukazují, že u dětí s ADHD je jiná aktivita v oblastech mozku, které řídí pozornost a kontrolu impulzů. Tiky vznikají z přetíženého systému – jako výbuch přehnaného stresu nebo přílišného snažení o kontrolu. Léky nejsou vždy řešením. Mnoho rodin najde klid až skrze psychoterapii, která se zaměřuje na učení dítěte, jak rozpoznat předzvěsti tiků, jak uvolnit napětí a jak se naučit přijmout své tělo. Podobně u ADHD není cílem „zklidnit“ dítě, ale naučit ho strategiím, které mu umožní fungovat v škole, doma i mezi kamarády – bez toho, aby se cítil chybně.

Největší pomoc není v tabletách, ale v pochopení. Když dítě s tikem neví, proč dělá tyto pohyby, a když ho rodiče nebo učitelé opravují, začíná se cítit vinným. Když dítě s ADHD dostává nářky, že je „líné“ nebo „neumí se soustředit“, přestává věřit ve vlastní schopnosti. Psychoterapie tady neřeší „poruchu“, ale pomáhá s sebevědomím. A to je klíč. V našich článcích najdete, jak rozpoznat, kdy je tik jen přechodný a kdy potřebuje podporu, jak se chovat, když dítě má ADHD a neumí sedět na sedadle, a jak přestat považovat neurodiverzitu za vadu. Víte, že mnoho lidí s ADHD má vynikající kreativitu a schopnost řešit problémy mimo rámec? A že tiky mohou zmizet, když se dítě cítí bezpečně? Tyto příběhy a praktické kroky najdete níže – bez zbytečného šumění, jen s jasnými odpovědmi.