Společenská odpovědnost firem: Jak programy duševního zdraví zvyšují produktivitu a přitahují zaměstnance

Na začátku roku 2025 se v Česku změnilo pravidlo, které může převrátit to, jak firmy přistupují k duševnímu zdraví svých zaměstnanců. Od ledna mohou podniky odpočítávat daňově až 42 500 korun ročně na zdravotní benefity - včetně psychologické podpory, meditačních aplikací nebo workshopů na vyhoření. To není jen finanční podpora. Je to signál: duševní zdraví už není luxus. Je to základní náklad, který se vyplatí.

Co se vlastně děje na pracovišti?

Podle průzkumu Up Česká republika z roku 2023 polovina českých zaměstnanců cítí, že jejich zaměstnavatelé o jejich duševní zdraví vůbec nestojí. 23 % dostávají jen malé benefity - třeba jedno zdarma sezení s psychologem za rok. A jen 10 % říká, že jejich firma dělá skutečně něco výjimečného. To není jen problém lidí. Je to problém firem. Když se zaměstnanci cítí opomenuti, přestávají být angažovaní. A když přestanou být angažovaní, klesá produktivita, roste absenteismus a zvyšuje se fluktuace.

Většina firem stále považuje duševní zdraví za osobní záležitost. Ale to je chyba. Pokud zaměstnanec trpí úzkostí, vyhořením nebo depresemi, neznamená to, že jeho problém je jen jeho. Znamená to, že jeho výkon klesá, chyby se zvyšují, týmy se narušují a náklady na náhradníky a ztrátu zkušeností stoupají. V Česku to každoročně stojí firmy přes 40 miliard korun. To je víc než náklady na všechny fyzické úrazy na pracovišti dohromady.

Proč to dělat? Ekonomika duševního zdraví

Firmy, které investují do duševního zdraví, nejen chrání lidi. Zvyšují i svůj zisk. Podle analýzy McKinsey z roku 2023 mají tyto firmy o 18 % nižší fluktuaci zaměstnanců. To znamená, že neztrácíte lidi, kteří mají zkušenosti, znají procesy a budují kulturu. A o 23 % vyšší produktivitu. Když je člověk psychicky zdravý, pracuje lépe, kreativněji, rychleji a spolupracuje lépe.

Představte si to takto: Zaměstnanec, který má přístup k šesti bezplatným sezením s psychologem ročně, je mnohem méně pravděpodobné, že se vyhoří. Když se nevyhoří, nepřijde do nemocnice, nezůstane doma, neodejde do konkurence. A když neodejde, firma ušetří náklady na nábor, školení a ztrátu znalostí - které běžně přesahují 100 000 korun na jednoho zaměstnance.

Co skutečně funguje? Příklady z praxe

Nejde o to, aby firma měla nejlepší reklamní slogan. Jde o to, aby měla konkrétní nástroje, které lidé používají.

• Bezplatné psychologické poradenství - 4 až 6 sezení ročně je standard v evropských firmách. V Česku to ještě není běžné, ale už ho mají například Diakonie Broumov nebo některé IT společnosti v Brně.
• Meditační aplikace zdarma - aplikace jako Calm nebo Headspace jsou levné a jednoduché. Když firma zaplatí předplatné pro všechny zaměstnance, představuje to skutečnou podporu - bez nutnosti návštěvy kanceláře.
• Flexibilní pracovní doba - možnost pracovat z domova, přesunout pracovní hodiny nebo mít kratší pracovní den po těžkém týdnu - to snižuje stres. Není to lenost. Je to inteligentní řízení energie.
• Workshopy na vyhoření a stres - nejen o tom, jak se cítíte, ale jak se s tím vypořádat. Co dělat, když máte přehřátého klienta, nebo když vás vedení nechává v nejistotě.
• Teambuilding, který neznamená karaoke - místo toho, abyste nutili lidi na pohádku, dejte jim možnost volby: společná výletní akce, dobročinná činnost, nebo klidně jen den volna na obnovu.

Diakonie Broumov zavedla „Den pro charitu“ - jeden pracovní den ročně, kdy zaměstnanci mohou pracovat pro neziskovku. To nejen podporuje duševní zdraví, ale také vytváří smysl a společenství. Lidé se cítí, že dělají něco většího.

Co neudělejte - běžné chyby

Není důležité, kolik peněz na to utratíte. Je důležité, jestli to má smysl.

• Nedělejte z toho „obřad“ - když každý rok pořádáte „Den duševního zdraví“ s plakáty a šátečky, ale nikdo neví, co dělat dál, je to jen marketing.
• Nepřinutili lidi mluvit - pokud se zaměstnanci bojí říct, že mají problém, protože se obávají, že je to zaznamenáno, nebo že jim to ublíží v kariéře, program selhává.
• Nepočítejte s tím, že „všichni to potřebují“ - někdo si chce jen klid, někdo potřebuje psychologa, někdo potřebuje jen více času. Nabízejte volbu, ne jednu cestu.
• Nepoužívejte jen „hrubé“ metriky - neříkejte: „Máme 100 zaměstnanců a 10 sezení s psychologem.“ Otázka je: Kdo je to? Proč? Jak se to projevilo v jejich výkonu?

Role vedení - klíč ke změně

Žádný program neuspěje bez podpory vedení. Podle průzkumu OSHA z roku 2022 je efektivita programů duševního zdraví jen 32 %, pokud manažeři nejsou zapojeni. Když ale manažeři otevřeně mluví o vlastním stresu, o tom, že i oni chodí k psychologovi, nebo že si berou den volna, když se cítí vyčerpaní - změna nastane.

Manažer není jen ten, kdo rozděluje úkoly. Je to ten, kdo vytváří bezpečný prostředí. Když řekne: „Dnes máš výborný týden, ale vidím, že jsi unavený. Chceš si dát půlden na odpočinek?“ - to je větší podpora než libovolná aplikace.

České firmy vs. západní modely

V Německu, Švýcarsku nebo Skandinávii se od roku 2018 programy duševního zdraví považují za standard. Tam se měří pomocí nástrojů jako WHO-5 Well-Being Index nebo Maslach Burnout Inventory. V Česku se stále spoléháme na „asi to vypadá, že je to v pořádku“. To nestačí.

Největší rozdíl ale není v penězích. Je v přístupu. V západních zemích se neptají: „Máme to dělat?“ Ale: „Jak to můžeme dělat lépe?“

V Česku je to stále novinka. Podle Neziskovky.cz z roku 2023 jen 28 % firem s více než 50 zaměstnanci má formální program. U velkých firem (více než 250 zaměstnanců) je to 47 %. Ale to se mění. A změna přichází rychle.

Proč to dělat dnes? Konkurence a zaměstnanci

Když se ptáte, proč dělat programy duševního zdraví - odpověď je jednoduchá: lidé to chtějí.

Podle Upverso z roku 2023 89 % zaměstnanců chce zlepšit své duševní zdraví. A 68 % kandidátů při volbě zaměstnavatele považuje péči o duševní zdraví za důležitý faktor - stejně jako mzdu nebo pracovní dobu.

Firmy, které nemají nic takového, dnes přitahují méně kvalifikovaných lidí. A když už někdo přijde, rychle odejde. Když se ptáte, proč vás nechce zaměstnat ten dobrý programátor, který má nabídku od konkurence - možná proto, že ta konkurence mu nabízí psychologa zdarma.

Co je další krok?

Nezačínejte tím, že si koupíte nejdražší aplikaci. Začněte tím, že se zeptejte:

1. Kdo mezi námi už teď trpí? (Nezobrazujte jména, ale sledujte vzory - časté nemoci, vysoká absence, vysoká fluktuace v týmu.)
2. Co by lidé potřebovali? Udělejte anonymní dotazník - třeba jen tři otázky: „Co ti brání být v klidu na práci?“, „Co by ti pomohlo?“, „Co bys rád viděl, aby se to změnilo?“
3. Začněte malým krokem. Například: Zavedení 4 bezplatných sezení s psychologem ročně pro všechny.
4. Nechte vedení mluvit. Když ředitel řekne: „Já jsem v loňském roce chodil k psychologovi, protože jsem se cítil přetížený. A to mi pomohlo.“ - změní se kultura.
5. Měřte. Neříkejte: „Máme program.“ Říkejte: „Po zavedení programu se počet dní nemoci kvůli psychickému stresu snížil o 30 %.“

Programy duševního zdraví nejsou o tom, jak se cítíte. Jsou o tom, jak fungujete. A když fungujete lépe, funguje i firma.