Jak požádat terapeuta o doporučení k jinému odborníkovi: Postup a etiketa

Stává se, že terapie pomáhá, ale někdy zjistíte, že potřebujete něco víc než to, co váš terapeut může poskytnout. Možná potřebujete lékařskou pomoc, psychofarmaka, neurologické vyšetření, nebo někoho, kdo se specializuje na trauma, sexuální záležitosti nebo rodinné vztahy. A pak přijde otázka: jak požádat terapeuta o doporučení k jinému odborníkovi?

Je to vůbec v pořádku?

Ano. Je to úplně v pořádku. Vůbec nejde o to, že terapie nefunguje. Jde o to, že lidská duše je složitá a někdy potřebuje více než jednu ruku. Terapeuti nejsou vševědoucí. Nejsou lékaři, neuropsychologové, sexuologové nebo dietetici. Jsou odborníci na proces komunikace, pochopení emocí a změnu chování. Když se setkáte s problémem, který přesahuje jejich obor, je jejich povinností - nejen etická, ale i odborná - vás k tomu, co potřebujete, správně směrovat.

Není to známka selhání. Je to známka dospělosti. Znamená to, že rozumíte svému procesu a chcete dělat věci správně. Terapeuti to vidí jako úspěch. Nechceme, abyste zůstali v nejistotě. Chceme, abyste dostali tu správnou pomoc.

Kdy je nejlepší čas?

Nečkejte, až se vám bude špatně spát, až se vám bude zlobit nebo až budete cítit, že se vám terapie „zastavila“. Nejlepší čas je, když si všimnete, že něco nejde. Například:

• Už několik měsíců se vracíte ke stejnému problému a neděje se žádný pokrok.
• Uvědomíte si, že potřebujete lékařské vyšetření - třeba kvůli úzkosti spojené s tělesnými příznaky.
• Chcete pracovat na něčem, co je mimo obor psychoterapie - například na vztazích, sexuální identitě nebo poruchách příjmu potravy.
• Terapeut sám zmíní, že by vám mohl pomoci někdo jiný - a to je dobrý signál.

Nemusíte čekat na konec terapie. Nejde o to, že „musíte projít vším“, než se obrátíte na někoho jiného. Naopak - čím dřív se najde správná podpora, tím rychleji se můžete zlepšit.

Jak to říct?

Nemusíte být hrdý, nebo se cítit jako byste něco zklamali. Stačí být upřímný. Tady je několik příkladů, jak to můžete říct:

• „Cítím, že bych potřeboval nějakou pomoc, která je mimo to, co děláme teď. Myslíte, že byste mi mohli doporučit někoho, kdo se v tom vyzná?“
• „Zjistil jsem, že mám problém s [např. spánkem / stravováním / vztahy], který se mi zdá, že by mohl potřebovat jiný typ odborníka. Máte nějaké doporučení?“
• „Vážím si toho, co děláte, ale cítím, že bych potřeboval i někoho, kdo se zabývá lékařskou stránkou. Nechcete mi poradit, kdo by to mohl být?“

Nechte terapeuta v klidu. Nevyžadujte okamžitou odpověď. Některé terapeuty potřebují chvíli, aby přemýšleli, kdo je nejvhodnější. Mohou se zeptat: „Co přesně vás vedlo k tomu, že si myslíte, že potřebujete někoho jiného?“ - a to je v pořádku. Odpovězte upřímně. To jim pomůže najít správného člověka.

Co se stane dál?

Když terapeut souhlasí, obvykle vám dá:

• Jméno a kontakt odborníka - často někoho, koho znají osobně nebo s kým spolupracovali.
• Stručný přehled, proč ho doporučuje - např. „Tento lékař má zkušenosti s léčbou úzkosti u lidí s traumatem.“
• Pokud je to vhodné, může vám pomoci s předáním informací - třeba s vaším souhlasem předat stručný přehled vašeho případu. To zkracuje čas, který musíte strávit opakováním své příběhu.

Někteří terapeuti vám dokonce poskytnou návrh dopisu nebo e-mailu, který můžete poslat novému odborníkovi - to je velmi užitečné. Někdy to znamená, že nový odborník ví, o co jde, ještě než vás vidí.

Co když terapeut odmítne?

To se stává - ale nečeká se to. Pokud terapeut odmítne, může to znamenat několik věcí:

• Ještě nechápe, co přesně potřebujete. Zkuste to říct jinak - konkrétněji.
• Má obavy, že se vám nebudete cítit dobře u jiného odborníka - pak by vás měl nejdřív vyslechnout a pomoci si vypracovat plán.
• Je nezkušený nebo má omezené kontakty - v tom případě se můžete obrátit na jinou instituci, jako je centrum pro psychické zdraví, nebo na Českou asociaci psychoterapeutů.

Nikdy nezůstávejte s tím, že „terapeut to nechce“. Pokud vám to skutečně pomůže, máte právo požádat o doporučení. Pokud se terapeut odmítá přiznat, že to není jeho obor, je to normální. Pokud se ale odmítá pomoci, protože „to není jeho zodpovědnost“, je to známka nekompetentnosti.

Etiketa - co neříkat

Je důležité dodržovat jisté hranice. Neříkejte:

• „Vy jste mi nepomohli.“ - To je kritika, ne žádost. Místo toho řekněte: „Potřebuji něco jiného.“
• „Myslím, že bych měl jít k jinému terapeutovi.“ - Pokud to chcete, řekněte to. Ale pokud potřebujete jiného odborníka - lékaře, neurologa, dietetika - řekněte to přesně. Nezaměňujte role.
• „Máte nějaké doporučení?“ - To je příliš obecné. Vždy doplňte, proč to potřebujete. Například: „Potřebuji někoho, kdo pracuje s poruchami spánku u lidí s depresí.“

Terapeut je váš partner v procesu. Ne váš šéf, ne váš soudce. Nejde o to, jestli je „dobrý“ nebo „špatný“. Jde o to, jestli vám pomáhá dostat se tam, kam chcete.

Co dělat, když nemáte terapeuta?

Pokud jste na začátku a hledáte prvního odborníka, nečekáte na doporučení - ale můžete si vyžádat pomoc. V České republice máte několik možností:

• Centra pro psychické zdraví - většina velkých měst má centra, kde vám pomohou najít terapeuta nebo lékaře podle vašich potřeb.
• Česká asociace psychoterapeutů - jejich webová stránka obsahuje vyhledávač s filtry podle oboru, místa, jazyka a typu terapie.
• Vaše zdravotní pojišťovna - můžete se zeptat, kdo je na jejich seznamu odborníků, kteří přijímají nové klienty.

Nemusíte být „zvlášť zraněný“ nebo „zvlášť vážný“ - když se cítíte, že potřebujete pomoc, to je dostatečný důvod.

Co se stane s vaším terapeutem, když půjdete k někomu jinému?

To záleží na vás. Můžete:

• Pokračovat v terapii s ním - a současně navštěvovat jiného odborníka. To je často velmi účinné - například terapeut se zaměří na vaše myšlenky a emoce, lékař na léky.
• Ukončit terapii - pokud jste si jisti, že už potřebujete jiný typ podpory.
• Přerušit terapii na chvíli - a vrátit se později, když budete mít jasnější obraz.

Nikdy se nebojte říct: „Děkuji vám za všechno, co jste pro mě udělali. Chci pokračovat s jiným odborníkem, ale chci zůstat v kontaktu s vámi, pokud to bude vhodné.“

Terapeuti si toho všimnou. A často se těší, když klienti jdou dál - protože to znamená, že se jim daří. Nejsou na tom všichni stejně. Někteří se cítí ohroženi. Ale ti praví - ti, kteří opravdu věří v terapii - se těší, když vás vidí růst.

Co dělat, když se nechcete obrátit na terapeuta?

Někdo se bojí, že to bude „nečestné“ nebo „zradí“ terapeuta. To není pravda. Terapeut nevlastní vaši duši. Není vaším vlastníkem. Je vaším průvodcem. A jako každý průvodce - když potřebujete jinou cestu, neznamená to, že jste ho zradili. Znamená to, že jste zodpovědní za sebe.

Pokud se vám nechce o tom mluvit, můžete:

• Navštívit lékaře nebo psychologa sami - a říct jim, že jste už byli u terapeuta.
• Použít online služby jako Psychologická linka nebo Terapie.cz - ty mají filtry, které vám pomohou najít správného odborníka.
• Požádat o doporučení od svého lékaře primáře - často mají seznam doporučených specialistů.

Nemusíte mluvit s terapeutem, abyste se obrátili na někoho jiného. Ale pokud to uděláte, je to lepší - pro vás i pro něj.

Proč to vůbec dělat?

Protože terapie není konečný cíl. Je to nástroj. A jako každý nástroj - někdy potřebujete jiný. Někdy potřebujete lék. Někdy potřebujete neurologa. Někdy potřebujete rodinného terapeuta. Někdy potřebujete kouče pro životní zvyky.

Nejde o to, že jste „selhali“. Jde o to, že jste se rozhodli, že chcete být zdraví - a nejen „vydržet“. A to je největší úspěch, který můžete dosáhnout.

Nezapomeňte: hledání správného odborníka není záležitostí náhody. Je to rozhodnutí o sobě. A každý krok, který uděláte, aby jste se cítili lépe - je krok k životu, který si zasloužíte.